Jakoubek se s úsměvem převlíknul a s polštářkem na ranní kruh mi zmizel z očí.I pusu mi zapomněl dát.
A tak jsem si užívala chvilky jen s Aninkou a připadala jsem si poněkud prázdná.Nějak mi to mé druhé
dítě chybělo.nemusela jsem pořád volat Kubo to nedělej,Kubo pozor a stůj jede auto atd.A věřte nebo ne,
ale strašně se mi po tom stýskalo.
A tak jsem nedočkavě čekala až kolem 13 hodiny dorazí Kubík s tátou domů. A když pak mezi dveřmi
mé milované dítě nadšeně volalo:Líbilo ..a začalo mi vyprávět co všechno ve školce zažilo,byla jsem
neskutečně šťastná a hrdá máma.
A tak jen doufám,že se ve školce líbit nepřestane a že z oček našeho malého chlapečka žádné slzičky
NepokapouJ
| 
