Deníky Fotoalba Vzkazy
    

Patří do deníku

Skandinávie

Autor: Žluťásek. , 24.1.2012

Na úvod jsem do češtiny připravila text na čtení s porozuměním- o Skandinávském poloostrově- že na něm leží Norsko, Švédsko a část Finska a že ten polostrov vypadá jako zvíře, které chce sníst nějaké menší zvíře, kterým je Jutský polostrov, na kterém leží Dánsko. A že poloostrov sahá až za polární kruh. Pak následovaly otázky- které státy leží na Skandinávském poloostrově? Kde leží Dánsko? Následně hledaly poloostrov na mapě, zhodnotily jsme jestli opravdu vypadá jako zvíře, které chce sežrat menší, co je to polární kruh...


V atlasu hledáme vlajky zemí ze Skand.poloostrova. Děti si samy všimnou, že jsou podobné. Otázka: "Najdeš ještě další podobné vlajky?" Děti najdou ještě Dánsko (takže se k němu vracíme od úvodního textu) a Island. Vlajky si namalujeme a s názvy států dáme na nástěnku. Povídání o vlajce a jejím původu- dánská vlajka je považovaná za nejstarší dodnes používanou vlajku světa, skandinávském kříži, který přejali další skandinávské země. Skandinávie.


Práce s atlasem- jak jsou jednotlivé země velké v poměru k zemím, které už známe, v poměru k ČR? Jsou tam hory/nížiny?
Co se tam pěstuje, jaká se chovají zvířata (vypisují z atlasu)


Ve Skandinávii, díky její severní poloze, žijí některé druhy zvířat, které jinde v Evropě nenajdeme. Některá z těchto zvířat jsem napsala po písmenkách na barevné papírky- každé zvíře na jednu barvu, písmena očíslovaná podle pořadí a rozmístila po místnosti (po domě, venku). Děti chodí, hledají papírky, které nechávají na svých místech, ale pomocí zvoleného systému zapisování zjišťují názvy jednotlivých zvířat (my jsme tam měli- plejtváka, papuchalka, tuleně, polární lišku, rosomáka, kosatku a poletuchu). Když názvy zjistily, povídaly jsme si o tom, jestli nějaká z těch zvířat znají a co o nich vědí. Pak dostaly za úkol najít na internetu jejich fotografie a překopírovat je do Wordu, odkud jsem je vytiskla.
Na další den jsem připravila texty k jednotlivým zvířatům, původně jsem myslela, že je budou samy číst, ale bylo to moc náročné, tak jsem je četla já a děti měly za úkol nejdůležitější informace vybrat a zaznamenat je vedle fotografie do sešitu.


Ledové hotely- skandinávská specialitka- děti jeden (spíš sněhový) stavěly venku, následně si technikou koláže z barevných papírů a "bublin" vyrobily jeden i doma (to jsme okoukaly v Evropském pexesu na ČT- díl o Finsku).


Slavní spisovatelé- Astrid Lindgrenová, Tove Janssonová, H.CH. Andersen. My jsme četli Ronju, dceru loupežníka (já ji miluju a tak nějak mi k té Skandinávii sedí) a pohádky od Andersena (socha malé mořské víly v Kodani)


V ČJ děti skládaly věty rozstříhnuté na poloviny. Věty se týkají toho co už víme o Skandinávii, mj. je tam i věta, že Lego pochází z Dánska, což jsme si do té doby neříkaly.
Následuje povídání o původu Lega i jeho názvu. Pouštím reportáž z Legolandu v Objektivu z archívu ČT. Poté se snažíme z Lega vyrobit napodobeniny různých světových staveb (jako v legolandu). Výtvory si vystavíme s nápisem Legoland.


Pouštíme si reportáž z Objektivu (archív ČT) o Norsku a rybolovu. Povídáme si o tom. V matice pak zařadíme "lov ryb". Děti chytají na pruty zakončené magnetem papírové rybky, ke kterým je svorkou připevněn příklad. Rybu uloví, ale smí si ji nechat až když příklad vypočítají.


Skandinávská jídla- ryby, ryby, ryby, švédksé stoly, dánské chlebíčkové hody, pečeme knackebrot.


Návštěva sauny.


Další tipy (které jsme nezrealizovali - páté přes deváté)- sport (hlavně lední hokej), svátek svaté Lucie, norské vzory na svetrech a dalších pletených výrobcích (určitě má každý něco doma)- najít si třeba některé vzory a namalovat na čtverečkovaný papír, případně navrhnout vlastní vzor. Nakonec nalepit na svetr vystřižený z papíru a vystavit. Nějaká větší péče polární oblasti, polární kruh, polární záře, vyspělé školství (Finsko), lesní školky, Tycho de Brahe, obrazy od Muncha, hudba- ABBA, vztah a úcta k přírodě, lesy (asi by šlo probrat téma stromy, lesnictví), Island- gejzíry, vytápění pomocí horkých pramenů, sopky. Zajímavá je taky tvorba příjmení na Islandu- dívka dostává jako příjmení jméno svého otce + dóttir, chlapec jméno svého otce +son, dívka pak při svatbě nepřejímá jméno manžela, takže se v rodině běžně jmenuje jinak otec, matka a děti :-).

Oznámkujte článek (jako ve škole)!
1 2 3 4 5
výborný nedostatečný
Průměrná známka: 1 (známkovalo 2 čtenářů)
Zobrazeno doposud 828 x.
Technická podpora: na této adrese. (C) 1999-2011 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.