|
|
|
Zábavný diktát na vyjmenovaná slova |
|
| Autor: Žluťásek. , 24.1.2011 | |
| B
Obyvatel bydlí v bytě.
Je to pěkný příbytek,
bystrý vidí, že tam nemá
obyčejný nábytek.
V lese sbírá byliny,
pěstuje i kytky,
drží býka, kobylu,
zpracovává zbytky.
Sem tam prodá na jatka,
nějaký ten dobytek,
problém pro něj nemoh být,
pořídit si nábytek.
L
Na plný plyn auto jede,
kilometry polyký jen,
lyžař nesmí časem plýtvat,
o lyže má velký zájem.
Ke střeše je lýkem svázal,
v autě plyš by prořezal.
Starý táta s lysou hlavou
za to by mu nařezal.
A když lyžar dorazil
do Špindlerova Mlýna,
slyší hromy, vidí blýskat,
na horách je "čína".
Jako by jed pelyněk,
hořko je mu z toho.
Vzlyká, já se nedivím,
těšil se tak mnoho.
M
Táta auto nezamyká,
chce ho ještě dneska mýt.
On se mýlí, když si myslí,
že ho nemá tu kdo vzít.
Nachomýtnul se pak tady
jeho syn, co nedbá rady.
Jak myš sem míří,
má pod nosem chmýří.
Klukovi to prostě nedá,
za volant si rychle sedá.
Ï když jako hlemýžď jede,
poslyšte, co nevyvede.
Všude bylo plno hmyzu,
do oka mu moucha vlítla,
dupnul na to, šel do smyku,
na mýtinu Škoda slítla.
Pak to bouchlo, auto chytlo,
vítr oheň rozdmýchal,
kdyby my tam zrovna nešli
tak by mladík dodýchal.
P
Pytlák s pytlem klopýtá pýrem,
ve svitu měsíce kudla se třpytí.
I když ta kudla je tupá jak kopyto,
je to jeho pýcha, vždycky něco chytí.
Pytlák už pykal, svědomí zpytuje,
z toho, že potlačí, trochu se pýří.
I když je bez brýlí slepý jak slepýš,
vidí jak trávou sem bažanti míří.
Zamíří na toho, co se tak čepýří,
v tom se však rozklepe pytlákův pysk.
Přiletěl netopýr, pyl tady rozvířil.
Pytlák si kýchnul a unik mu zisk.
S
Sýček, sysel sýkora
syčí na mne ze dvora:
Koukej nám sýr nasypat,
nebo začnem usychat.
Dej nám, synu, třeba goudu,
eidam nebo parenici.
Syrové už maso nechcem,
chytli bychom tasemnici.
Den je dneska sychravý,
z hladu jsme už nezdraví,
sytí ale, to my víme,
hnedka se ti uzdravíme.
V
Vy, vysoký pane,
než něco se stane,
dbejte naší rady,
přesťante nám tady:
výt jako pes,
houkat jako výr,
prskat jako vydra
výskat jako dítě
nebo pro ten povyk
odvede vás Šmidra.
Šatlava je výheň,
blech a štěnic líheň.
Budete si zvykat
nocovat na pryčně,
pít jenom vodu
staré kůrky žvýkat.
Vy, vysoký hochu,
nám vyhovte trochu,
vyskočte,
vykročte,
vystupte východem,
ať pak nejste v lochu.
Z
Čeština mne nudí,
za školu mě pudí.
Učitelka baňatá
zkouší slova vyňatá.
Když se začne ozývat
"brzy, jazyk, nazývat",
zahučí mi v palici,
zřítím se pod lavici. |
|
Zobrazeno doposud 2473 x.
|
|
