Ročně je zachyceno více než 1000 nových onemocnění s touto diagnózou. Děložní hrdlo je poměrně dobře přístupné klinic-kému vyšetření, a proto zhoubné nádory v této lokalizaci jsou ideálním onemocněním pro screening. Prebioptické metody (kolposkopie, onkologická cytologie) mohou včas diagnostikovat počínající prekancerózní stavy a efektivně je léčit. Bohužel značné procento žen na preventivní gynekologické vyšetření nechodí. Mylně se domnívají, že pokud nemají potíže, nemusí na pravidelné prohlídky docházet. Avšak prekancerózy a časná stadia cervikálních karcinomů klinické příznaky často nemají. Krvácení, vodnatý výtok nebo bolesti jsou příznaky, které ve většině případů znamenají pokročilé onemocnění. Početná skupina žen s nádorovým onemocněním v této lokalizaci nebyla gynekologicky vyšetřena i více než 5 let. Nejvyšší počet postižených žen můžeme pozorovat ve věkové skupině
40-44 roků, v posledních letech však sledujeme nárůst výskytu i v nižších věko-vých skupinách.
Karcinom děložního čípku je dnes považován za maligní onemocnění indukované virovou infekcí. Etiologickým faktorem jsou lidské papilomaviry (HPV). Do organismu vstupují mikrotraumaty kůže a sliznic, kdy nejběžnějším způsobem přenosu je sexuální styk. Zejména nezralá metaplazie čípku u mladých dívek je oblastí, která je k HPV infekci nejcitlivější. Aby mohla být započata maligní transformace buňky, je třeba, aby virová DNA byla integrována do genomu hostitelské buňky. Tuto schopnost má skupina HPV s vysokým onkogenním potenciálem. Vzhledem k těmto poznatkům lze zapojit detekci některých typů HPV do screeningových schémat u rizikových skupin pacientek. Na druhé straně je třeba říci, že převážnou většinu těchto infekcí papilomavirem je schopen imunitní systém ženy odstranit. Pro maligní bujení je charakteristická nejen nekoordinovaná buněčná proliferace, ale i schopnost infiltrativního růstu, kterou papilomaviry samy o sobě nemají. Je tedy třeba dalších pomocných faktorů, jimiž mohou být kouření jako chemický kancerogen, agens jiné sexuálně přenosné nemoci, poruchy imunity či nutriční vlivy s deficitem např. kyseliny listové či některých vitaminů. Z uvedeného lze odvodit i rizikové faktory pro vznik karcinomu hrdla děložního (časný věk zahájení pohlavního života, počet sexuálních partnerů, kouření, poruchy imunity apod.). |
