26.3.byla Anuška na tříleté prohlídce. Byla to opravdu legrace.Aninka odmítala cokoliv říct.připadala jsme si,jako matka,která zanedbává svoje dítě. Nejdřív sestřička Aninku prosila,aby jí řekla která barva je modrá.
Sestřička: Aninko,kterápak je modrá
Aninka: hm,bava
sestřička:Ano,a kteerápak je modrá barva?
Aninka: hm,je
Začala jsem se potit.Vždyť doma aspon modrou a žlutou pozná.Pročpak mi to ta holka dělá:-(
Sestřička byla v klidu."No tak nám řekni říkánku...řekne nějakou básničku???"ptá se mě."nevím,spíš ne"říkám a je mi hůř a hůř
"Tak co Aninko,řekneš nám básničku?"ptá se sestřička
Má sladká Aninka vrtí hlavou."Já vám řeknu,já umím"Kuba se chce pochlubit
Já spocená,sotva lapu po dechu.
"Tak Aninko,zkusíme aspon obrázky..copak je tohle?"
"domecek"
Hurá,hurá,řííkám si když Aninka pokračuje"srdíčko,chaloupka"
Nakonec sestřička zkouší,jestli Aninka slyší.Šeptá,šeptá,Aninka se točí na židli,vykřikuje cosi.jsem zpocená až na kost.Sestřička se ještě pořád usmívá.
Najendou se Aninka zastaví a s ledovým klidem pronese"Aninka nemuví,Aninka mlčí"
Tak a je hotovo.Sestřička i paní doktorka se popadají za břicho a uklidnují mě,že je v pořádku,že je tvrdohlavá jako beran.No bodejt ne. Beranka to ona je pořádná.Díky Bohu,že jsme si našli jinou doktorku. Aspon nemám pocit,že mám zpomalené,opožděné dítko.
A váha 18kg a 105cm
|
