V červenci 2007 vyšel v Lidových novinách fejeton Ludvíka Vaculíka, který byl velmi otevřeně rasistický. Jeho znění naleznete zde.
Rozpoutal vášnivou diskuzi na internetu, některé reakce byly uveřejněny i v tištěném listu. Skupina rodičů romských dětí zvažovala i podání trestního oznámení podle § 198 hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení, případně dle § 198a, podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Rozsáhlejší příspěvky některých z nás naleznete tady, stojí za přečtení.
O několik dní později otiskly LN také moudrý článek od pana Holomka (zde), který je o to cennější, že pan Holomek je sám Rom.
Mailem jsem dostala několik reakcí v tom smyslu, že jsem zase nějaká pseudohumanistka, co si na Romech dělá jméno. Stručnou odpověď dávám v plném znění sem, aby odůvodnila, proč tento příspěvek vůbec vznikl:
Mým cílem nebylo omlouvat neslušné či protizákonné chování kohokoliv. I mně štvou Romové, kteří se chovají amorálně, ale - a to byl smysl celé mé snahy - to nejsou všichni Romové, dokonce ani ne většina Romů! K tomu, že jsem zareagovala veřejně, mám však osobní důvod. Jsem pěstounskou maminkou dvou krásných, chytrých, šikovných, romských dětí. Pan Vaculík a jim podobní se svými hloupými výlevy nepřímo podílí na tom, že moje děti třeba někdo za pár let na ulici zmlátí, nebo nenajdou práci, nebo si před nimi lidé budou schovávat kabelky - jen proto, že mají kůži tmavší než ostatní. Jsou to přece cikáni a cikáni kradou, vždyť to píšou všude, vidíte to každou chvíli i v televizi, ne? Dokážete si představit, jaké to pro mně jako jejich mámu je, číst v celostátním deníku takové žvásty? |
