Nošení dětí: ani móda, ani rozmazlování

Nenoste dítě, bude rozmazlené. To je jedna z pověr, která provází výchovu dětí. Myslí se tím nošení v šátcích či dalších nosítkách, které je v Česku stále populárnější. Zatímco zejména starší lidé tomuto trendu nejsou moc nakloněni, psychologové to vidí jinak.

"Tělesný kontakt je to nejlepší, co může matka svému dítěti nabídnout. Nošení na těle prohlubuje jejich vztah, dítě je spokojenější a lépe prospívá," vysvětluje psycholožka Lenka Čadová.

V minulém století se spolu s kolektivní výchovou propagovala i co největší samostatnost dítěte. Matky slýchaly, že mají nechat své dítě vyplakat a v žádném případě nepodléhat jeho rozmarům.

Jenže novorozenec se svým pláčem jen dožaduje toho, co ho v děloze obklopovalo. Tedy tepla, pevného objetí, tlukotu matčina srdce a houpavých pohybů při chůzi. Právě to mu nošení poskytne.

Vždyť ho udusíte
Lidé na ulici nebo starší příbuzní, někdy i sami rodiče, se obávají, že mohou miminko v šátku nebo babyvaku udusit. S tím nesouhlasí instruktorka plavání kojenců Milena Jeřábková, která sama své děti nosila.

"Rodiče, kteří jsou zvyklí mít dítě blízko u sebe, dokážou brzy rozpoznat jeho potřeby a nálady. Je ale pravda, že miminka v poloze skrčence hlasitě chrápou a chroptí."

Proč je tak důležité se s miminkem mazlit a chovat je? Psycholožka Čadová vysvětluje: "Dotyk je základním smyslovým podrážděním, bez ostatních smyslů se můžeme obejít."

"Nedostatkem těchto podnětů trpí nejstarší struktury mozku, bez dotyku se dítě nemůže vyvíjet. Dalo by se říci, že bez dotyku bychom zemřeli," říká.

Rodiče, kteří se rozhodli své děti nosit, budou muset někdy odolávat nepříjemným poznámkám, neměli by se však jimi zneklidňovat. Oni jsou největšími odborníky na své dítě, a to jim možná jednou poděkuje za věnovanou péči a získané sebevědomí.

Je šátek ideálním nosítkem?
Podobně jako technický pokrok minulého století málem odnaučil ženy kojit, vytlačily kočárky nošení dětí v šátku. Přitom je to přirozený prostředek, jak dát dítěti pocit lásky a ochrany.

Čím dál častěji se lze na ulici setkat s rodiči, kteří mají namísto kočárku kolem těla uvázaný šátek a v něm - potomka. Reakce okolí se pohybují mezi nadšením, zvědavostí a odsouzením.

Klokanka, nebo krosna?
Možná nejmenší pozdvižení vzbuzuje ruksak na zádech. Už generace babiček dnešních batolat nosila tímto způsobem své potomky na výlety.

"Děti by neměly být přenášeny ve svislé poloze, dokud nelezou a neumějí samy sedět. To znamená do doby kolem devátého měsíce. Předtím je jejich pobyt v krosně nebo v klokance značně zatěžující pro páteř," vysvětluje Milena Jeřábková.

Proti klokance se staví velká část lékařů i rodičů. Dítě totiž není v klokance podepřeno tak, aby mu nepadala hlavička ze strany na stranu. Z tohoto důvodu se doporučuje nosit dítě tak staré, že hlavu drží samo.

Jenže tříměsíční miminko může vážit i osm kilogramů, což není pro rodiče zrovna příjemné. Čím dříve si na nošení zvykne, tím méně mu pak vadí zvyšující se váha dítěte.

Proč bychom měli děti nosit?
Marie Mesanyová z Křesťanské pedagogicko-psychologické poradny jednoznačně nošení doporučuje právě kvůli upevnění kontaktu dítěte s matkou.

"Dítě díky pevnému kontaktu s matkou může vnímat její reakce na sociální okolí, cítí, jak jí bije srdce, jak lidem odpovídá. Samo potom lépe pozná, jak má reagovat," doplňuje dětská psycholožka Lenka Čadová.

Nejenže se tedy dítě i rodič cítí dobře po psychické stránce, nošení v šátku nebo babyvaku má i některé fyzické výhody. "Dochází k celkovému zlepšování svalového napětí, protože dítě musí trošku vyrovnávat změny polohy," říká Eva Dortová, lékařka novorozeneckého oddělení Fakultní nemocnice v Plzni.