O vikendu jsme si uzili pocasi stridave mizerneho i pekneho. V sobotu to bylo slabsi, ale neodradilo nas to od navstevy kolotocu v Uxbridge. V parku Uxbridge Common se roztahla kolotocarska spolecnost Carters se svymi stylovymi vozy a atrakcemi. Zuzanka zakusila jake je to, ridit Ferrari, pak se svezla na jinem kolotoci v jakemsi antonu a nakonec jsme osedlali dreveneho kone na velkem kolotoci. Musim rict, ze jsem mel co delat, abych se na nem udrzel, jak se kolotoc tocil rychle a jeste jsem se snazil mit pod kontrolou Zuzanku. No, mili komedianti, do priste zlepsit pocasi, a my prijdem zas.
V nedeli se vyjimecne vyplnila predpoved a pocasi se vylepsilo do slunecna, takze jsme nevahali a vyrazili do Ruislip (mestecko par mil od Uxbridge), podivat se do prirody. Je tam velky park s jezerem, okolo ktereho jezdi vlacek. Vsechno jsme to videli, zkusili (tedy v jezere jsme se nekoupali) a Zuzanka si zlehka zadovadela na plazi, kde byly houpacky, klouzacky a jine -cky.
Vratili jsme se dost vcasne na to, abychom jeste vytahli ven trikolku a jeli ji prohnat do parku v Uxbridge. Byla to Zuzancina iniciativa; sama ji doma vyvezla z kouta, kde stala uz dobre dva tri mesice. Zuzanka se do jezdeni pustila s chuti a urcite by ji to bavilo mnohem vic, nebyt nasi neustale buzerace (jed po ceste, nenarazej do zdi, zatoc sem, jed tam...). Kdyz se to tak vezme, je s nami velmi trpeliva, ta nase holcicka. |
