Článeček.. aneb obecně oblíbené omyly

Toto jsou všeobecně platné zásady, uplatňované celou populací, včetně dětských lékařů.. PLNO ZAŽITÝCH OMYLŮ.. jako ta pitomost se špenátem... už obrázek.. proč tu není kojící se miminko?

Přirozenou a nejlepší výživou kojence je mateřské mléko. Plně kojené děti nepotřebují do šesti měsíců věku žádnou jinou výživu s výjimkou vitaminu D a vitaminu K,/ první omyl, MM stačí, vit D stačí v zimních měsících, pokud nesvítí slunce dlouhodobě , Stvořitel nebyl pitomec a žádná kočka koťatům do lékárny nechodí/ které se jim podávají orálně. Speciálním případem jsou však děti nedonošené, které potřebují daleko více minerálních látek, vitaminů i dalších nutričních látek/ potřebují svou matku, nošení a MM/. Pod lékařským dohledem je proto nutné doplňovat výživu nedonošeného dítěte ještě o další složky potravy- no, ve specifických případech možná ano.

Po šestém měsíci věku dítě by dítě mělo dostávat kromě mateřského mléka i zeleninu, ovoce a postupně další potraviny. Pečivo se doporučuje až od dokončeného sedmého měsíce, kvůli obsahu lepku./ raději od 9. měs až roku, ale budiž /Pokud je dítě dále dlouhodobě pouze kojené, je menší, drobnější, trpí nedostatkem bílkovin, železa, minerálních látek a dalších nutričních látek/ no, tak nad tím mi rozum zůstává stát/.

Náhradní výživa kojenců je již v současné době upravována tak, aby i příjem vitaminů a minerální látek byl dostatečný. Náhradní výživa obsahuje i stopové prvky (včetně jodu). Při náhradní kojenecké výživě se začíná i dříve s příkrmem přidávaným k mléčné stravě a vitamin D se podává v nižší dávce. / Upravené kravské mléko je furt kráva, takže UM jen v případě nouze nejvyšší, když máma absolutně nemůže kojit.. jinak u kojených dětí jsou i mléčné kaše nesmysl/

Významnou součástí výživy batolat jsou vápník, železo a zinek. Tyto látky mají přímo vitální význam pro časný růst a vývoj organismu. Vápník je potřebný k dostatečné mineralizaci kostí a zubů. Dítě v tomto věku / v jakém věku?/potřebuje denně 800 mg vápníku, což představuje asi 0,5 litru mléka a 100 gramů tvrdého sýra. /Je ověřeno, že ve všech zemích, kde je vysoká spotřeba vápníku, je vysoký výskyt zlomenin, a ve všech zemích, kde je nízká spotřeba vápníku, je nízký výskyt zlomenin, tedy že ve skutečnosti je tomu přesně naopak, než jsme se dlouhá léta domnívali/

Nejbohatším a nejlépe využitelným zdrojem železa je maso/to ano, ale nejnebezpečnějším, milý Watsone,/ z kuřecího masa se do organismu vstřebá 10-12% železa, z hovězího masa až 20-24%. Naopak z rostlinných zdrojů je železo špatně využitelné. Vstřebatelnost železa zvyšuje vitamin C. /Kvalitní rostlinné zdroje železa jsou sušené ovoce, celá obilná zrna (včetně celozrnného chleba), ořechy, zelená listová zelenina, semínka a luštěniny. Bohatá na železo je také sojová mouka, petrželová nať, potočnice, melasa a jedlé mořské řasy. Dříve také lidé používali k vaření železné nádoby, které uvolňovaly železo do potravy. Schopnost vstřebávání železa z rostlin je zvýšena přítomností vitamínu C (kyselina askorbová) v jídle a také dalšími organickými kyselinami jako jsou kyselina jablečná (v dýních, švestkách a jablkách) a kyselina citronová, takže jablko s hřebíky je ideální/

Zdrojem zinku je maso, mléko a v menší míře obiloviny, přičemž opět je větší využitelnost zinku ze živočišných než z rostlinných potravin. U dětí s vegetariánským způsobem výživy je závažným problémem jak nedostatek zinku, tak i železa a vitaminu B12. / hloupost, tato teorie je zbožné přání producentů masa, žádná seriozní studie to nepotvrdila... /

Jak by měl vypadat konkrétní jídelníček batolat ?

K snídani by měly mít mléko/ tak to,už jsem tu vysvětlovala milionkrát, kravské mléko zahleňuje a zatěžuje trávicí systém, obsahuje mraky škodlivin.. vše co ty ubohé krávy snědí-třeba plesnivého, antibiotika, hormony a jiné věci co přestupují do MM.. /. kousek chleba/ opět těžko stravitelné, s droždím, které škodí.. když už tak po 2 roce celozrnný, kváskový/ s máslem /a tím tu kombinaci zazdíme.. tuky, vysrážené bílkoviny a je vymalováno/ a sýrem nebo medem / med bohužel nee..do 3let/, k svačině by mělo být ovoce a jogurt /jogurt ano../nebo jiný mléčný výrobek/ zase mléčná strava.../ Oběd má obsahovat maso/nemusí../, u dětí ve věku do 18 měsíců by to mělo být 25 g (asi 2 polévkové lžíce), u dětí do 3 let zhruba 40 g. Maso lze nahradit vajíčkem, polovinou pro děti do 18 měsíců, jedním vejcem pro děti starší. Přílohou k masu mohou být brambory/ bílkoviny a obiloviny jsou vražda na zažívání/, rýže nebo mixovaná zelenina. K odpolední svačině by mělo dítě opět dostat ovoce nebo mléčný výrobek/zas mlíko.. kde je zelenina?/. K večeři jsou vhodné těstoviny, rýže či brambory, se zeleninou. Jídlo je vhodné opět doplnit mlékem/ čtvrtá mléčná dávka- navíc mléko se v žaludku srazí na těžko stravitelnou hroudu.. do toho brambory a je do rána o peklo v bříšku postaráno./ či mléčným výrobkem. Pití bychom měli dětem nabízet v průběhu celého dne, nejvhodnější je voda nebo ředěná ovocná šťáva, příp. ovocný čaj.. neslazené.