Deníky Fotoalba Recepty Bazar Vzkazy
   Hlavní stránka deníků 

Patří do deníku

Příkrmy - TEORIE

Autor: inishkea , 12.4.2008

Nemléčný příkrm, výživa do 1 roku


Do jednoho roku dítěte je výběr vhodných a hlavně bezpečných potravin poměrně chudý. Je velmi žádoucí se nesnažit příliš o chuťovou pestrost stravy a zavést jen asi 10 "bezpečných" potravin. Zdálo by se, že naprosto opomíjíme řadu doporučení o pestrosti stravy, šidíme miminko a bráníme maminkám pěkně si užít budování jídelníčku pro své dítě. Ze zkušeností víme, jak je těžké dodržet výše uvedené doporučení a "ustát" útoky okolí ("chudáček, nic mu nedopřejí!" "vždyť to dítě jí pořád to samé!") nebo chlouby ostatních maminek, "co ten náš už jí". Dítěti však toto "omezení" -na rozdíl od dospělých -nevadí (mateřské mléko je také -relativně -stále stejné). Snaha o zavedení pestrého jídelníčku bude naším úkolem až od 1. do 3. roku života dítěte. Na nové chuti je třeba dítě zvykat postupně, nejlépe metodou třístupňovébo zavádění příkrmu. Tento způsob se běžně užívá u alergiků a atopiků (tedy i v případě, kdy je alergikem jeden z rodičů) a stále více se doporučuje u dětí zdravých.



- První týden (možno i déle) podáváme vždy jen jednu potravinu, vždy nejprve tepelně upravenou (vařenou, dušenou).
- V dalším týdnu přidáváme další potravinu -nemléčný příkrm dítěte je tedy dvousložkový, v týdnu následujícím potravinu třetí.
- Pokud zavedení tří nových potravin během tří týdnů nevyvolá žádnou nežádoucí reakci, zavádíme další nové potraviny i v kratším intervalu (asi dvě za týden).
- Nové potraviny nezařazujeme na noc (v případě potíží se hůře shání pomoc) a ze stejného důvodu je zařazujeme raději doma než na cestách. Aspoň první měsíce podáváme všechny nové potraviny včetně ovoce a zeleniny tepelně upravené (týká se to i jablek, hrušek, a dokonce i banánu). V syrové formě je podáváme až poté, kdy bezpečně víme, že nepůsobí dítěti žádné obtíže. Tepelnou úpravou se totiž potraviny stávají stravitelnější a u mnohých klesá riziko vyvolání alergické reakce.
První nemléčnou potravinou bývá nejčastěji mrkev, pak obvykle následují brambory (pozor na jejich kvalitu koncem zimy a počátkem jara), rýže. Ze zelenin je vhodná loupaná cuketa a dýně, zelený hrášek, brokolice, kedluben, později salát, špenát. Z ovoce nejdříve podáváme dušené jablko, dále dušenou hrušku, po 10. měsíci meruňky, borůvky, maliny.
Po rýži další z bezlepkových obilnin -kukuřice (mouka, krupice), amarant (zrno, mouka), pohanka (krupice, mouka, zrno loupané), jáhly.


Po 10.-12. měsíci můžeme zařadit jogurt, libovou krůtí a telecí svalovinu, žloutek.
Rybí maso, červenou řepu a celer jako velmi agresivní spouštěč alergických reakcí zařadíme až po 15. měsíci života. Do jednoho roku příkrmy nepřisolujeme ani nepřislazujeme.


Vařit, nebo kupovat?
Na trhu se objevuje stále větší množství hotových pokrmů pro kojence a je poměrně obtížné se v nabídce orientovat. Navzdory výše uvedenému doporučení WHO bývají jedno- a dvousložkové příkrmy obvykle označeny výrazným nápisem "Od 4. měsíce". Tato informace je zavádějící, vychází ze starého doporučení, které předpokládalo, že nekojené děti potřebují nemléčný příkrm dříve. Bohužel se zatím nedaří přesvědčit o této skutečnosti výrobce -pro ty je samozřejmě podstatný rozdíl, zda získají zákazníka o 2 měsíce dříve.
Nespoléháme jen na název kupovaného příkrmu. Běžně se stává, že v názvu najdeme jednu až dvě složky a vzadu na obalu malými písmeny vypátráme dvě až tři další -obvykle takové, které zatím do stravy dítěte rozhodně zavést nechceme. Jako první se v seznamu použitých surovin uvádí vždy složka, které je v pokrmu nejvíc. Osvícenější výrobci pak uvádějí poměr použitých složek v procentech. Důkladně zkontrolujeme (zejména pro děti do 12 měsíců), zda hotový pokrm obsahuje cukr (sacharózu), sůl, lepek, vaječný bílek nebo bílkovinu kravského mléka. Jen sami rozhodujeme, co bude obsahovat jídlo našeho dítěte -a máme právo na všechny potřebné informace.


Přednosti kupování
- Suroviny vyhovují velmi přísným normám pro kojeneckou stravu.
- Výrazně ušetříme čas.
- Jsou okamžitě po ruce.
- Pokud dítě nesní příliš velký objem, jsou hotové pokrmy výhodné i finančně (počítáme-li také svůj čas a energii spotřebičů).


Zápory hotových pokrmů
- Nemůžeme ovlivnit složení pokrmu, resp. ovlivníme jen výběr v obchodě -a možná tomu budeme věnovat dost času (aspoň než najdete svou značku).
- U pokrmů, které obsahují více než tři složky, výrobce nabízí často kombinace potravin, které jsou minimálně sporné.
- Pokud dítě sní na posezení víc než jednu skleničku pokrmu, je tato varianta finančně dost náročná.


Kdy určitě vařit
- Známe-li přesně původ používaných surovin (vlastní nehnojená zahrada, vlastní přirozený chov, biopotraviny s certifikátem).
- Je-li dostatek času a chuť vařit.
- Když potřebujeme přesně kontrolovat složení pokrmů pro dítě (třeba v případě alergického nebo jiného onemocnění).
- Potřebujeme-li šetřit spíše peníze než čas. Ideální je vybrat si postup, který nám vyhovuje právě pro danou situaci a den. Tedy mám-li čas, chuť a vhodné suroviny, pak vařím. Chci-li trávit čas jinak nebo to nestíhám, kupuji. Většina maminek oba postupy kombinuje a určitě nelze říct jednoznačně a obecně, jak je to kdy vlastně správně. NEBO MŮŽEME NAVAŘIT NA VÍCE DNÍ vařící plníme do vypařených sklenic od dětské výživy nebo šroubovacích sklenic přiměřené velikosti, ihned zavíčkujeme a obrátíme dnem vzhůru. Min. polovina víček se určitě chytí, zbylou polovinu uchováváme v lednici na nejchladnějším místě a postupně konzumujeme.

Oznámkujte článek (jako ve škole)!
1 2 3 4 5
výborný nedostatečný
Průměrná známka: 1 (známkovalo 2 čtenářů)
Zobrazeno doposud 1034 x.
Technická podpora: na této adrese. (C) 1999-2011 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.