V prvních třech případech se nic neděje, ve čtvrtém může dojít k situaci, kdy matčino tělo RH faktor nemá, ale v krvi plodu obsaženo je, a proto tělo matky „bojuje“ proti krvi děťátka, což by v krajním případě mohlo skončit smrtí miminka (nebo před porodem potratem). Nicméně ani tohle není tak jednoduché.
V prvních třech případech se nic neděje, ve čtvrtém může dojít k situaci, kdy matčino tělo RH faktor nemá, ale v krvi plodu obsaženo je, a proto tělo matky „bojuje“ proti krvi děťátka, což by v krajním případě mohlo skončit smrtí miminka (nebo před porodem potratem). Nicméně ani tohle není tak jednoduché.
U plodu krvinky vznikají kolem 8. týdne a od té doby mohou v malém množství přestupovat přes placentu do krve matky. Ta si zas proti nim může vytvořit protilátky, které pro změnu přestupují do krve plodu, a pokud je jich hodně, napadají jeho krvinky. Protože je krevní oběh matky a plodu v podstatě oddělený, děje se tak ve velmi malém množství. Protilátek většinou vzniká velmi málo na to, aby mohly ublížit.
Ovšem ve chvíli, kdy dojde k ukončení těhotenství (ať už porodem nebo potratem), k matce se antigeny dostanou ve velkém, její tělo proti nim „zabojuje“ a co hůř - zapamatuje si je a je-li při dalším těhotenství plod opět RH pozitivní, i při malém průniku jeho krvinek hned začne naplno vytvářet protilátky, které už uškodit mohou.
Moderní medicína však zná řešení. RH- matkám je po potratu nebo po porodu podáván lék, který má zabránit tvorbě a „zapamatování si“ protilátek proti RH faktoru. Zrovna tak jsou na přítomnost protilátek v krvi sledovány a ev. léčeny i při dalších těhotenstvích.
