|
|
|
K čemu je dula dobrá a moje osobní zkušenost 3.díl |
odstavec mezi 1. a 2.dílem, který mi vypadl během různých úprav, protože mi to nechtělo vzít celý text pro velký počet znaků |
|
| Autor: Iva (Aneta03, Radovan06) , 28.7.2007 | |
| | Moje osobní zkušenost s dulou je poměrně čerstvá - necelý rok. Během druhého těhotenství jsem se začala cítit nespokojeně. Měla jsem pocit, že mne převálcovávají moje povinnosti a že je vůči tomu druhému dítku nespravedlivé, jak jsem se strašně věnovala tomu prvnímu a užívala si každý kontakt s ním už v bříšku, a to druhé se mi narodí, aniž bych si stihla uvědomit, že jsem vlastně těhotná. Začala jsem hledat možnost, jak se chvíli soustředit na svoje těhotenství a přicházející porod. V té době se v našem mateřském centru zrovna rozjížděly kurzy předporodní přípravy, vedené dulami. Navštívila jsem kdysi v jiné souvislosti jednu pracovní schůzku dul, a tam mi na první pohled jedna paní padla do oka. Když jsem se dozvěděla, že povede tyto kurzy, začala jsem k ní chodit a z důvodu malé obsazenosti jsem si mohla dopřát téměř individuální lekce. Byla to pro mne báječná hodina týdně, kdy jsem mluvila o svém těhotenství s někým, kdo nesrovnával moje zážitky, pocity a přání se svými vlastními prožitky, nehodnotil, neodsuzoval mne, a naopak mne podporoval. Toto byl okamžik, kdy jsem zvolila za svého důvěrníka místo své matky někoho cizího, i když je to zvláštní - protože tohle by mi máma nikdy poskytnout nedokázala, náš vztah je bohužel takový. Nikdy nepřipustí, že jiný pohled na svět může být také správný, že existují alternativy k věcem, které se dle ní musí vytrpět a nelze jinak, že i lékaři mám právo oponovat nebo neudělit k něčemu souhlas, a nejvíc je na našem vztahu problém to, že mám tu sebedůvěru tvrdit, že jsem ochotná brát odpovědnost za svá rozhodnutí, i když se ukáží jako špatná, a že chci žít s vědomím, že si rozhoduji o svém životě, nikoli, že jsem postrkována svým okolím bez vlastní vůle a názoru. |
|
Zobrazeno doposud 923 x.
|
|
