Minulý týden nás Zuzančina škola docela zaměstnávala prostřednictvím akcí, které pořádala. Měli jsme odpolední piknik v trávě, vystoupení Zuzančiny třídy na pátečním Assembly (shromáždění), v pátek odpoledne jsme si dali schůzku s třídní učitelkou a sobota byla zasvěcená letní slavnosti, kterou pořádaly zdejší matky z PTA (sdružení rodičů a učitelstva).
Piknik v trávě byla akce na asi 30 minut; jedno slunné odpoledne se rodiče současných i nastávajících žáčků z Reception class (Zuzančina třída) sešli na travnatém hřišti u školy, kde roztáhli deky, rozložili piknikové koše a chvíli se jen tak oddávali tomu radostnému setkání. No oddávali by mohlo být silné slovo.. vhodnější možná bude 'zúčastnili'. Děti vesele pobíhaly mezi dekami a vzájemně se obdarovávaly dobrotami, které přinesly maminky (těch byla převaha nad tatínky, pochopitelně - v půl třetí odpoledne), zatímco rodiče seděli a víceméně se usmívali. Angličané nejsou zrovna mistry ve zvládání spontánních setkání, troufnu si říct, takže to nebyla nadmíru společenská událost. Já jsem byl hodně unavený po jakési noční práci, navíc jsme před odchodem otevřeli láhev červeného, abychom byli povolnější - a tak jsme to tam prozúčastnili taktéž. I když únava byla veliká, bylo příjemné strávit kousek dne ve společnosti dětí, na jejich domácí půdě; škoda, že to byla jen půlhodinka bez programu.
Páteční ranní shromáždění, na které jsme byli pozváni, slibovalo vystoupení Zuzančiny třídy. Naštěstí jsem měl ten den volno, takže jsme se všichni čtyři vypravili do školy. Jednu nebo dvě fotky najdete ve fotoalbu, bohužel jsem nenatáčel video, ale vystoupení nás mile překvapilo - pětileté děti se nestyděly mluvit o sobě a o tom, co v poslední době ve škole dělaly. Dva chlapci a jedna Zuzanka nám pak předvedli krátkou etudu Velmi hladová housenka - hravé a svižné dílko ze života všežravce. Na závěr vystoupení děti zatančily a zazpívaly cosi v mexickém duchu - v posledním týdnu nebo dvou se ve škole zaobíraly Mexikem. Jak jsem napsal dříve, vystoupení nás bavilo, děti to měly dobře secvičené (pochvala učitelkám), a také jsem s potěšením zaregistroval, že Zuzanka hrála v kontextu celého představení jednu z větších rolí a působila celkově sebevědomým dojmem. Myslím, že dramatický kroužek by jí velice svědčil.
V ten samý den jsme absolvovali ještě schůzku s Ms Hooks, to je Zuzančina třídní učitelka. Měli jsme několik konkrétních otázek, týkajících se Zuzančina pokroku, ve čtení a psaní zejména. Dostalo se nám ujištění, že Zuzanka si vede výborně, její pokrok je neustále analyzován a učitelský sbor se stará o to, aby se u dětí rozvíjely jejich dovednosti a talenty. Také jsme dostali zprávu o Zuzance (cosi jako vysvědčení, ale v mnoha slovech, obrázcích a grafech), která nás může naplnit blahým optimismem do začátku v Year 1 (asi ekvivalent české první třídy).
Sobotní letní slavnost měla být vyrcholením tohoto půlroku, kdy PTA hledají a nacházejí nejrůznější cesty, jak přimět rodiče školáků sáhnout do kapsy a přispět do fondu, ze kterého se pak mohou pořizovat hmotné statky pro školu. Akce se odehrávala v prostorách školních (původní záměr byl, jako obvykle, obsadit venkovní prostory) a letošní slavnost měla téma: Divoký západ. Bohužel větší část dne provázely průtrže mračen, takže se návštěvníci spíš schovávali pod střechou (tam naštěstí byla kavárna i s prodejem dortů, včetně velkého medovníku z dílny Haníkovy) a i účast byla patrně slabší než by tomu bylo jinak. Nemůžu říct, že bych se na akci bavil. Šlo vesměs o prodej cetek všeho druhu, pár stánku s více či méně zábavnými aktivitami (krocení býka, malování obličejů, zdobení sušenek) a řada vystoupení místních amatérů všeho druhu (tanec, karate..). Zuzi i Maka si nechaly nalepit blýskavé tetování na ruce, zatancovaly si, zakoupily pár cetek a tím to nejspíš zhaslo - nevím přesně, neboť jsem se předčasně vytratil a jel pracovat.
|
