Od návratu z Francie jsme se už aklimatizovali, ale léto naštěstí ještě nekončí a naše prázdniny zdaleka nekončí. Měli jsme na návštěvě Micku s Romanem a Kačenkou, kteří u nás pár dní pobyli a při odletu si do kufru přibalili Zuzanku, aby ji v Praze předali babičce a dědovi z Rožnova. Ó, bylo to několik velmi klidných dní, kdy jsme tady nemuseli hledat odpovědi na nezodpověditelné dotazy, ošetřovat zraněného Méďu Pú či tišit hysterický řev při mytí vlasů. Samozřejmě nám Zuzanka chyběla a bez ní jsme se necítili kompletní, přesto je jasné, že vzdálenost od prarodičů je jedna z největších nevýhod přestěhování se do cizí země.
Bylo to jako návrat o tři roky zpátky, kdy Zuzance byl necelý rok a Markétka se ještě toulala mezi odlehlými galaxiemi. I naše Nejmladší samozřejmě vyžaduje pozornost a péči, ale není ještě tolik náročná a jsme na ni dva. Prostě to pro nás byla pěkná dovolená, kterou jsme si užili i na výletě do Chalfont Saint Giles, nedaleké vesnice, kam jsme se byli podívat a projít se po přilehlých lesích a polnostech. Máme na co vzpomínat
Za půl hodiny by na letišti v Heathrow mělo přistát letadlo British Airways, s babičkou Janou a dcerou Zuzanou na palubě. Tak se loučím, ať můžeme být s kamerami u toho. |
