Po dobu uplynulých deseti dnů se u nás, milí čtenáři, nic zvláštního nestalo... Skutečně se nedělo nic převratného, s příchodem slunečného a teplého jara jsme trávili spoustu času na zahradě, kterou dále zvelebujeme; při tom nám Zuzanka někdy asistuje, přihlížejíc ze své síťové ohrádky. Minulý týden jsem při jedné z cest do hlavního města navštívil obchod s biopotravinami Rozmarýna (který nedoporučuji) a nakoupil tam zeleninu, ze které jsme, hlavně Haník, připravili Zuzance lahodné přesnídávky. Mrkev, brambory, květák, brokolice.. Delikátní jako jednotlivé složky, ohromující v kombinaci - zeleninová přesnídávka, sen každého kojence. Nebo noční můra? Zuzanka nám brzy vysvětlila, že ona tedy brokolici ani květák jíst nebude. Bylo vidět, že ji to nadavuje, prskala jídlo ven a dohromady nic nesnědla, takže jsme dále "jen" o mrkvičce a bramborách. To Zuzance jede tak nějak střídavě, jak se zrovna vyspí. Už to alespoň nebývá taková bitva, i když dneska měla zase mrkev po celém obličeji. Spánek přes den už nebývá tak dlouhý jako býval dřív - máme za den obvykle jeden dlouhý, který trvá dvě až tři hodiny, a pak několik kratších spánečků, trvajících okolo půl hodiny. Zbytek dne, kdy je Bobiska vzhůru, se placatíme na dece, lítáme po místnosti a nebo se nechá holčička jen tak nosit a pozoruje, co se kde děje. V posledních dnech trápí Zuzanku prdy, ač pije výtečný fenyklový čaj. Bývá z toho pořádně rozmrzelá, dnes večer trvalo hodinu než usnula, se spoustou křiku, trojím dokrmováním a poskakováním i písničkou. To včerejší večer proběhl mnohem lépe a příjemně pro všechny zúčastněné. Zuzanka po osmé večer zahoukala naposled a zavřela víčka ke spánku, dostala k postýlce bdělou chůvu Louisu, zatímco druhá chůva putovala s námi o ulici níž, kde jsme u ohně u Rudy s Dášou a dalšími kamarády seděli do jedenácti večer, opékali buřty a dopíjeli čarodějnického suda. Za celou dobu se Bobinka neozvala ani jednou, a když jsme se vrátili, krásně a klidně spala. |
