A jsme tady zase, vážení věrní čtenáři. Hlásí se dopisovatel maminka. Chtěla jsem Vám napsat, co nového se stalo v posledních pár dnech, ale zjistila jsem, že mi dny tak splývají, že už je nedokážu od sebe oddělit a události v nich si vybavit. Před pár dny (asi v neděli) se u nás zastavily Micka s Kačíkem, pohostili jsme je upečeným opeřencem a potěšili veselou, hravou Zuzankou. Postěžovala jsem si, že Zuzanka byla předchozí večer velmi nenaložená a snad že jí rostou zoubky. Micka vyčkala až Bobinka začně řvát jak tygr a ohledala ji dutinu ústní, ve které se, dle jejího názoru, opravdu něco klube. Už se nemůžu dočkat až tesáky vyrostou a Zuzanka začně při kojení mléko kousat. Velké překvapení přišlo v pondělí, kdy se mi po dvou týdnech ozvala paní ohledně předjednaného plavání. Dostaly jsme se Zuzankou pevný termín (ponděli 12:00) a pokyny k výzbroji a výstroji. Začínáme 6.3.; já už se moc těším, Zuzanka jistě také. Blíží se poslední dnešní krmení a Bobinka už se dole vzteká při přebalování a převlékání počuraného pyžámka a já se nedokážu soustředit na nic, kromé jejího hlasitého protestu. Vy to asi nepoznáte, ale já se na chvíli vzdálím... A jsem tu zase. Zuzanka je najedená a povídá si v postýlce. Asi si vypráví nějakou pěknou pohádku na dobrou noc. Dnešní den začal lehce před sedmou a přinesl nám pána na opravu ventilátoru v podlahovém konvektoru, cestovní tašku z bonus programu České spořitelny, chléb s lučním medem z obchodu (výrobce se snažil přidat aroma louky, fuj), rajskou polévku z drahého protlaku (mňam - protlak neměl žádné umělé aroma), unaveného tatínka, který hned po příchodu domů tvrdě usnul a výborný banánový puding s ovocem k večeři. Ráda bych se s Vámi pěkně rozloučila, ale oči už se zavírají a mozek nefunguje. Jdu se podívat, jak pokračuje Zuzančina pohádka a nechám se jí ukolébat ke spánku. Dobrou noc. |
