Zuzance a Haníkovi skončilo šestinedělí. Zatímco na Haníkovi jsou vidět více stopy únavy a bolesti - bolí ji záda, Zuzanka je zase o poznání čipernější kojenec. V pondělí a v úterý jsem nebyl doma, po návratu byl ten rozdíl patrný. Strávil jsem dva dny ve Špindlu na oblbovací firemní akci, která nás měla hravou formou přeladit na jiného červeného strejdu. Trochu jsme si zablbli, koulovali se a sestřelovali sněhovými kuličkami rampouchy, visící ze střech krkonoškých chalup, ale celkově to považuji za promarněné dva dny, které bych raději strávil s Haníkem a s Bobinkou. Dostával jsem z domova esemesky, aspoň jsem byl v obraze, co se v Zuzankově pod Bobinkou děje, a podle těch zpráv to bylo dost rušné. Kojenecká klasika, ani nemá význam to rozebírat. Snad zmíním jednu událost, která se vymyká normálu - Zuzanka je šťastnou čerstvou držitelkou evropského zdravotního průkazu České národní zdravotní pojišťovny. Zuzance blahopřeji a posílám do postýlky hezkou písničku. Naši radost umocňuje fakt, že již asi tři týdny je v procesu žádost o změnu zdravotní pojišťovny z ČNZP na OZP, na přání paní doktorky Pokorné, která si s ČNZP nerozumí. Abych aspoň nastínil, v čem vidím ten rozdíl v Zuzčiných životních projevech: při ležení na bříšku už má Zuzka hlavičku stejně dlouho nahoře jako dole. Je na ní vidět, jak se snaží zvedat se na bříšku, podívat se před sebe a okolo. Vydrží se zvednutou hlavou určitě 10 vteřin a ani se přitom nezadýchá. A to je, myslím, v tom našem bobinkovském světě veliký pokrok. Jsme na Zuzanku hrdí. P.S.: Jestli máte někdo tento rok ještě týden dovolené, prosím Vás, vyberte si jej na hlídání Zuzky - pošleme Haníka do lázní. S těmi zády musíme zacvičit. Uvítáme návody na cviky se zády jakoukoli formou. |
