Lexi, z toho co píšeš, na mě jde strach. Tuším, že i dřív jsi tu občas zmínila nestandardní chování tvého muže. Nebo se pletu? To, co jsi popisovala teď před rozhodnutím, a tohle - zdá se mi, že se pomátl a je schopen všeho. Bála bych se ho.
A hází ti na hlavu svou frustraci z práce. On se obětuje kvůli penězům. A ty si toho nevážíš. Přitom zřejmě není schopen si připustit, že toto rozložení nezvládá a že mu za jeho oběť nikdo nepodekuje, neboť to je zase jeho vlastní rozhodnutí.
Ono je vlastně dost hrozivý i to, že má dětskou a takhle nezralou naivní představu toho, co znamená být vedoucí ve státní správě. V jeho věku je to zarážející. Hlavně pokud tuším, zvýšení platu by sice bylo, ale nic dramaticky závratného, aby to rodinný rozpočet zázračně vylepšilo.... možná se pletu.