Jo, min. dvakrát.

Spousta vztahů skončila s přestěhováním nebo s "rozdílným životním stylem" - teda hlavně narození dítěte jen u jedné... Ale to beru jako "přirozený běh života".

U jedné kamarádky ale fakt nevím, proč. Prý se urazila, jsem se doslechla, že jsem se k ní nechovala úplně hezky společensky na poslední návštěvě. Já si toho vůbec nejsem vědoma. No, mě do očí to neřekla, prostě se začala stranit a já nemám potřebu se vnucovat. Klidně bych se i omluvila, ale vlastně pořád nevím, za co.

No a u druhé to bylo takové trochu postupné, pak přišla blbá souhra okolností a už se to rozsypalo úplně. Mrzí mě to dost doteď. Několikrát jsem jí v mezidobí zkoušela (jenom tak společensky) napsat, ale ani neodpověděla.