Mě to tak nějak docvaklo.
Má žena totiž nepřipouští možnost že by mladší dcera byla pouze se mnou, protože si to nebude přát. Vždyť táta se k ní chová špatně tak proč by to chtěla. To je její přístup a kdyby od ní byla odtržená na delší dobu tak se zhroutí.
Myslím že to je projev opičí lásky.
Začalo to už od její mami a přenáší to dál na, i mé, děti.
Teď mi tak nejde o vztah ale abych jim mohl nějak pomoci.
Hledala se příčina problémů ve mě, proto já jdu k psychiatrovi na můj popud ale nejsem si jist že je problém ve mě. To je můj problém, že mi to bude ležet v hlavě a budu přemýšlet jestli s tím šlo něco dělat.