Lidi jsou různí, už jsem psala, že do vedlejší vesnice do takového podivného hotýlku přišli z Ukrajiny lidi z romského ghetta z míst, kde se nebojuje, už jsou první problémy, které se snaží žehlit místní charita. Jsme kraj, kde se barák a auta nezamykají, teď asi začneme. Nebo si to třeba sedne, kéž by.

Ale to přece neznamená, že budeme na uprchlíky nasazovat a už žádné nepřijmeme.
Jsou tu rodiny Ukrajinských zaměstnanců, děti bez rodičů (nevím jestli přímo sirotci nebo rodiče museli zůstat na Ukrajině), maminky s dětma. A žádné problémy jsem nezaznamenala, co vím, většina těch žen ihned začala pracovat a snaží se nějak fungovat. A to jsme fakt díra, jedna samoobsluha a k lékaři daleko.