Přidat odpověď
Tak bylo to ve vzduchu, Anežka byla svatořečená, trabantů plná Praha, dobrá nálada, těšili jsme se..
Ten týden si speciálně nepamatuju, co jsem mohla tak dělat, přes den péče o děti (4,1), v podvečer úklid místní zvláštní školy a večer, jak to vyšlo.
Revoluce mě nadchla atmosférou solidarity a pozitivního sdílení, roky jsem z toho žila.
Ovšem dneska už mi tohle vzpomínání připomíná nějaké vyprávění uslzených veteránů bez zubů a moc mu nerozumím.
Vzpomínáme, jak jsme byli lepší? Nebo mladí? Je to..historie.
Předchozí