Zcela výjimečně přesně rozumím, co libik píše, a zcela bezvýhradně souhlasím:

"bych tedy očekávala, že pokud zaklepe na dveře i "úplně cizí ženská" se dvěma dětma školkového věku a bude se jí kouřit ze škodovky , pustím ji na wecko, dětem dám vodu se šťávou a vymyslíme co s tím (tenkrát ještě nebyly mobily).

Pokud by to byla kolegyně z práce, tak ji regulerně ubytuju."

a to jsem introvert bordelář. Akorát tedy je mi jedno, že budu muset návštěvu požádat, aby se nezouvala, protože jinak si zničí ponožky (přezůvky pro dvě školkvé děti nevedu).

Ohledně bordelu doma versus přijímání návštěv mám naštěstí dvě zkušenosti, které mi od jejich získání umožňují vpustit domů kdykoli kohokoli:

1) domácnost kamarádky "z pískoviště" - znaly jsme se přes batolata - která nás pozvala domů (tedy žádná přepadovka), a tam byl binec jak "věcný" tak druhu, že všechny plochy na dotek lepily stejně jako skleničky a hrnky

2) domácnost manželova strýce (žil s partnerkou), kde to bylo dtto s tím, že v domácnosti se již mnoho let nevyskytovalo batole (která, jak víme, některá zdatně opatlají ve vteřině polovinu bytu)