Přidat odpověď
Já to vidím tak, že vyhodnotím, jestli jsem schopna danou věc udělat sama.
Pokud by to bylo příliš komplikované/drahé/těžké, případně je to něco pro rodinu/společnou věc, tak nemám problém požádat o pomoc.
Ale jinak považuju za svou povinnost si co nejvíc věcí, který chci já, zařídit sama. Myslím si, že to je svým způsobem také součást "pečování" o partnera - nezatěžovat ho zbytečnými pitomostmi.
Pokud ho zavolám k něčemu, co bych při troše minimálního plánování zvládla sama (a říkám TROŠE, ne že bych kvůli tomu musela špekulovat celý den), tak vlastně vytrhuju JEHO z něčeho, co mu bylo příjemný.
Myslím, že je na to dobrý se podívat i takto z druhé stránky (ohleduplnost vůči partnerovi a jeho času/pohodlí). I to je přece partnerská hodnota, kterou člověk oceňuje z druhé strany (že ho partner neotravuje s každým pr.dem, který může snadno udělat sám)
Předchozí