Aleno, tak nevím, ve škole mezi dětmi syn problém nemá, že by muselo být všechno po jeho, tam je přizpůsobivý až dost...s dětmi známých, co k nám občas chodí a hraje si s nimi, vycházejí taky v pohodě, nemyslím, že by měl potřebu, aby bylo všechno po jeho...a není to o tom, že bychom se mu přizpůsobovali vždycky ve všem...nepoběžím pro něj pokaždé do školy v poledne, jenom proto, že on chce, když mě se to časově nehodí (když jo, tak pro něj klidně půjdu), nebo nebudu vařit k večeři třetí jídlo jenom proto, že z těch dvou, co tu jsou, si nemůže vybrat...fakt není vždycky po jeho, ale v některých věcech nevidím nejmenší důvod, proč mu nevyhovět...a když mu pomůže ta chvilka, co u něj počkám, tak proč ne? To, že na chvilku zaskočím nahoru a pak si zase jdu dělat svoje, mě fakt nijak nezatěžuje...a třeba manžel chodí spát stejně většinou dřív, než syn, tak ani ten není ochuzený