Oni se možná nehrbili, ale chovali se otřesně ke svým blízkým a permanentně je zneužívali, a třeba Rimbaud se chtěl napakovat na prodeji zbraní, kterými by pak afričtí vládcové zabíjeli nějaké chudáky. Jemu to bylo evidentně fuk, vůbec to neřešil, viděl v tom jen ty prachy. To bych považovala za mnohem větší charakterovou vadu než se podělat a někomu něco podepsat.

Já myslím, že se tak trochu vracíme k původnímu tématu - skutečnost a život vůbec nejsou jednoduchý ani černobílý. My si tady můžem dovolit bejt radikální (Ty máš názor, že Nohavica je křivák, já si myslím to samý o prokletých básnících) , ale učitel by měl zůstat nad věcí a aspoň formálně neutrální právě kvůli tomu, že neexistuje jen jeden jedinej "správnej" pohled.

Ostatně i my, když se nenecháme unést vášněmi, se můžeme shodnout na tom, že se neshodneme, a já na Tebe rozhodně nebudu sočit, že si myslíš něco jinýho než já, protože uznávám že ty okolnosti jsou takový, že z toho lze naprosto legitimně vyvodit i ten názor, kterej z nich vyvozuješ Ty, a přijde mi to v pořádku, i když ho třeba ne zcela sdílím).

Učitel (a ostatně nikdo) by se neměl propůjčit k tomu, aby se projevoval ve smyslu "když si myslíš tohle, tak nemáš pravdu a navíc jsi pěknej haj.zl".