Moniko, tak:

- moje dětská rovina = babička přijede za dětma a je jiná, zajímavá, není jí zatěžko věnovat se jim a dává najevo, že je má ráda, nenásilně je učí spoustu věcí, potkávaj se se zajímavýma lidma a dělaj zajímavý věci. Viktorka něco zahodila do splavu, co to asi mohlo bejt? Zaujala mě panenka z bezu, komtesa Hortensie je krásná a paní kněžna hodná, Kristla a Míla se maj rádi a správce je asi nějakej neřád, kterýho zujou a namažou kolomazí.

- moje dospělá rovina = babička byla moudrá, ale zároveň opravdu moderní ženská, která věděla, co je důležitý, a nebála se to udělat jednak sama, jednak ve správnou chvíli i zatlačit na správným místě (když intervenovala u paní kněžny za Mílu, Hortensii i jiný lidi). Milovala a moc dobře věděla, co je láska. Vlastně si dokázala v životě v těch podstatných věcech jít za svým a neměla čeho litovat. Vyrovnanej člověk.

Jo a rozsvítilo se mi, co bylo na tom správcovi tak slizkýho, a konečně mi docvaklo, co to vlastně Viktorka hodila do toho splavu.