Dobře, ale to přece není začátek všeho. To je podle mě vývoj a opravdu to beru tak, že začíná střední věk, kdy jsou děti už velké a my s mužem máme více času na sebe... Ale už taky řešíme např. penzijní připojištění (to máme už roky, ale nyní navyšujeme tak, abychom z toho mohli řekněme žít), doděláváme bydlení a chtě nechtě už dům budeme muset upravit pro zdravotní omezení, plánujeme více akcí ve dvou a přitom všem řešíme stáří našich rodičů - jejich dochování... Nezačíná mi/ nám život, žel dětství, útlé mládí, rozmnožování... už mám(e) za sebou a ať chci nebo nechci opravdu se u nás obou objevují zdravotní problémy, které dříve nebyly... nicméně rozhodně neříkám, že čtyřicítkou vše končí...