Šuplíku, vrátila jsem se v r. 1992, do republiky bez prezidenta. Ale jezdila jsem ten poslední rok sem na služebky každých ca 14 dní a najednou měl jít syn do 1.třídy a to se už nedalo. Navíc jsem ho nechtěla svěřit tamnímu vzdělávacímu systému (a nelituji) a dostala jsem nabídku, které nebylo možné odolat. Tedˇžiju na vsi kus za Prahou, jsem na volné noze a vlastně úplně spokojená. Těch 7 let mi hodně dalo (kromě jazyka i to, že se člověk o sobě dost dozví, najde své limity, ale i potenciál).A taky snad i nadhled v případě, že mne tady občas spousta věcí štve.Ze mne se tím životem jinde stal i patriot