7mi,

přizpůsobování obecně je o tom, že se vzdáš části toho, aby bylo "po tvým" kvůli tomu, aby si prosadil svou i ten druhej.

Což je v partnerství nezbytnost, ale háček je v tom, co "za to" dostáváš od druhý strany a jestli se to povede vyvážit tak, abyste byli spokojení oba. Pokud by se měl přizpůsobovat a vzdávat toho svýho vždycky jen ten jeden, tak co by dostal jako protiváhu za to, že se vzdal sám sebe?

Třeba to co o tomhle píšeš průběžně ty, mi připadá jako hrůzná noční můra (absolutní přizpůsobení ve formě vzdání se prakticky čehokoli svýho a úplný podřízení se muži, kterej na tvoje potřeby zcela dlabe a ty si nejsi ochotná prosadit ani maličkosti) ostatně tobě asi taky, když se upínáš na myšlenku, jak svého muže budeš moct konečně opustit, jakmile bude dítě plnoleté.