Můj mladší syn se také nerad za cokoliv převlékal a navíc neměl rád hlučné zábavy, jako byl třeba dětský karneval. Starší se naopak na takovéto akce vysloveně těšil a užíval si je. Jednou jsem mladšího vzala na dětský karneval v sokolovně, i když se mu tam nechtělo. Neměla jsem to dělat. Nastal bouřlivý rej masek, syn mi zmizel z dohledu, děti lítaly a já ho nemohla najít. Lítala jsem také a všude ho hledala. Nakonec jsem v zoufalství vyběhla ven. Stál tam pod stromem a čekal, zřejmě až vylezu. Říkal, mami, mě to tam nebavilo, tak jsem šel ven čekat na tebe, až tě to tam také přestane bavit a půjdeš domů. Bylo mu asi pět let. Nenutila bych ho, zvlášť po této vlastní zkušenosti. Řešila bych to bývala předem s učitelkou, že se nebude do ničeho převlékat, a že ho nebude nutit. Když bych viděla nevstřícný přístup, nebo teď, když je již pozdě, tak bych ho nechala jeden den doma.