To je naprosto neuveritelna diskuse, musela jsem se do ni nakonec take podivat

V zasade chapu asi obe strany, protoze I ja stejne jako Monty mam urcite limity, pres ktere nejdu. U mne to jsou verne repliky strelnych zbrani, jako jsou revolver. To jsem si kdysi rekla, ze detem nekoupim, a nekoupila. Jinak kupuju skoro vse, mece, noze, laserove mece, stity - s tim zadny problem nemam. A i kdyby prisel sedmiletak, ze chce revolver nejvic na svete, tak ho proste nedostane.

Nicmene to je opravdu asi jedina vec, u ktere jsem takhle dogmaticka. Jinak jsem svolna koupit skoro vse. Dikybohu a nastesti je vkus a touhy mych deti temer v dokonalem souladu s mymi, takze jsem nikdy nemusela resit to, ze by dite chtelo na sebe neco kycoviteho ci nevkusneho. Starsi dcera na saticky moc nebyla nikdy, ted uz je samozrejme par let v cernosede fazi. Jako malinka dostala nekolik saticek a la princezna (na karneval), ale i ty byly vlastne docela strizlive a pekne. Mladsi dvouletacka je v oblikani konzerva, nove veci moc nemusi, a v zasade nosi jen dve mikiny, jednu sedou GAP po brachovi a jednu svetle zelenou NEXT, kdyz se obe perou, mame problem

Jinak ne kazde dite masirce davu/vrstevniku/medii podleha. Muj nejstarsi syn od 4 let nenosi dziny, mikiny s kapucou, tricka s obrazky nebo prouzky. Poslednich deset let chodi vyhradne v platenych kalhotech tmave modre ci bezove barvy a k tomu nosi bavlneny svetr podobnych barev. At uz byl hit jakykoli, v kinech bezelo cokoli, a postavicky vykukovaly uplne ze vseho, s nim to absolutne nehlo. Bohuzel tim padem po nem nechce nit nosit mladsi syn, protoze ten prave obrazky, dziny I kapuce ma rad