Děkuju moc, že jste se ozvaly, už jsem myslela, že všichni domškoláci to mají růžové, děti způsobně a nadšeně přistupují k učivu...
Dneska jsme měli po dlouhé době krásný den, že si zase říkám, že se mi skončit nechce. Ne, že by to bylo úplně bez keců, ale Eli nakonec musela přiznat, že jí to baví, i když prý jen malilililinko. Do toho jsem tu obíhala stůl, protože jsme pracovali všichni, i moje mladší děti, které jsou momentálně po "úkolech" jak zběsilí. Když nám to nejde, tak mě děsí představa, jak se zvládnu věnovat všem, ale dnes to bylo opravdu úplně jiné, takhle bych to chtěla každý den. Bohužel těch nepěkných dnů je více a já se tím pak tak trápím, že už se někdy obávám o svoje psychické zdraví.