Přesně tak Medvědice,u nás to byl můj milenec,kdo mě chtěl i s kluky,tak to bylo od něj fakt bláhové-i když já sama mu tenkrát řekla několikrát,že se máme navzájem jen pro to krásné a nejkrásnější...

Nicméně dnes jsem manželovi za to moc vděčná,že měl se mnou tenkrát tolik trpělivosti (má to u mě jak v záložně-taky chtěl,at se s milencem hned rozejdu,jenže to zas pochopí jen ten,kdo to už prožil,že to hned prostě nejde poslat k šípku ze dne na den někoho,kdo tě nikdy nepodved,chová se k tobě taky pěkně a znáte se třeba už 7 let.Snaha ode mně byla, ale 2x ten smutek a bolavá duše byly silnější než já.A pak nakonec byl naštěstí rozumný ten milenec,který se stáhl,jen jsme si občas napsali mail,ale trpěli jsme nějaký čas oba dva jako koně.