Diskuze : Zdraví : Žlučníkové problémy

Ahojky žlučníkáři. Ráda bych zde taky zanechala mé zkušenosti se žlučníkem. Jsem 14tý den po laparoskopické operaci. Měla jsem 3 kameny okolo 2cm, které mi diagnostikovali asi před půl rokem. Operace jsem se sice moc bála, ale opravdu zbytečně. V 9 hodin ráno jsem šla na sál, něco po 11 mě převezli na JIP a teď pozor, v 19 hodin večer mě v rámci jednodenní chirurgie pustili domů, takže si mě manžel odvezl. Takže, pokud bych řešila problém s miminkem, toto řešení mi příjde úplně úžasné. Problémy po operaci žádné nemám a jím všechno, co mě napadne. Takže vzhůru do toho, všem, kteří o operaci přemýšlejí držím pěstičky a přeji moc moc štěstí

ahojky,jdu 3.3. na operaci žlučníku a trochu se mi nechce :) ale po přečtení tvého příspěvku je mi líp dekuji Eva

Ahoj. Ještě bych chtěl dodat, že my jsme jedna velká "žlučníková" rodina. Obě babičky, snad všechny tety, sestřenice,...jsou po žlučníku. Moje sestra a můj bratranec už dlouho mají písek. Sestru to občas potrápí, bratranec je zatím v poho (přišli mu na ten písek náhodou). Oběma doktor říkal, že operace zatím není nutná. Takže pokud ti pomáhá pivo buď ráda. Kdybych měl písek asi bych taky nespěchal, ale já měl kameny které se mi tam vždycky blokly a žluč nemohla odtékat do žlučovodu. Tobě se ten písek možná tím pivem vyplavuje. Ale moc to s tim pivem nepřeháněj, ať se z tebe nestane alkoholik anebo ať ti manžel nenadává, že mu chodíš na pivo Čau M.

Ahojky žlučníčku, je mi 31 a na operaci žlučníku jsem byl 29.1.2008. Jsem chlap, hrdina , takže jsem se vůbec nebál, odkládal jsem to pouze 3 roky. Když mi v lednu 2005 zjistili malinký, skoro "neviditelný" kamínek, zprvu jsem se to snažil nějak zachránit (olivový olej, lecitin, šťáva z řepy, atd.) a spoléhal na to, že se snad ten šutr nějak ztratí či rozpustí,ale co půl roku pravidelně v létě (grilování) a zimě (salátek,kapříček) šup na pohotovost na injekci algifenu či něco podobného (jednou si mně tam týden nechali na uklidnění žlučníku). Říkal jsem si, že tudy cesta nevede. Kapříka a klobásek jsem se v žádném případě nemínil vzdát, ale když mi přestávaly zabírat i ty injekce a já se do rána trápil, tak jsem našel tu odvahu objednat se na operaci. Když jsem byl 25.12.2007 na kontrole tak na ultrazvuku mi doktor zjistil, že ten kamínek za ty 3 roky narostl do rozměru 23mm x 18mm a k tomu přibyl ještě jeden menší. Fakt jsem se operace bál, ale snažil jsem se hrát na hrdinu, a teď si říkám, že jsem se bál zbytečně. Uspání, operace, probuzení a bolest ran v pohodě, až na ty záda. Spát 3 noci na zádech, to není fakt pro mně. Po operci jsem chodil ještě ten den večer, sice jako žebrák, ale chodil. Třetí den po operaci jsem potají pod peřinou popíjel Plzeň, čtvrtý den taky Plzeň a k tomu trochu dětské šunky a pátý den Kozla s tvrdým sýrem, a šestý den mně pustili domů. Týden na to jsme už s tchánem slavili narozeniny a přitom popíjeli vodku a pivo. Já vím, doktoři mi říkali dieta, dieta a žádný alkohol. Dnes už jim úplně všechno, hlavně musím mít maso, bez toho nefunguji. Před chvíli jsem měl na večeři 2 klobásy a popíjím druhé pivo. Rány (laparoskopické) zahojeny, bolest žádná a už se těším do práce, bo ta nemocenská mně při té mé konzumaci neuživí Teď už bych operaci neoddaloval a hned se objednal, nebo jak se chytne slinivka, tak může být zle. A když jsem se ptal doktorů co říkají na ty "babské" recepty. tak se jen usmáli a řekli, že ty kameny by mi stejně nic nerozpustilo a stejně bych se dříve nebo později operaci nevyhnul. Já ty kameny mám doma, jsou tvrdé jako křemen, takže nějaká řepa.... Takže koukni na ultrazvuk jak ten tvůj vypadá, a když ti řekne doktor "kámen ven" tak neváhej a běž. Uvidíš, že to nic není. Měj se faj Marcel

Holky - čím víc se blíží pátek, tím větší mám strach :-)Nastupuji do nemocnice na laparoskopii. Našli mi totiž dva šutráčky. Vím moc dobře, že není horší operace než císař :-) ale nějak mě dostává to, že budu nastupovat do nemocnice :-) Loni s holkama to bylo tak nečekaný, že jsem se nějak nestihla bát toho co mě čeká a když pak po víc jak třech týdnech přišel den plánovaného císaře, tak jsem se na to těšila, asi to bylo tím, že jsem už měla mít holky u sebe. Teď se těším na to volno, že budu moct spát kdy budu chtít, najíst dostanu, nebudu muset být pořád ve střehu. Na druhou stranu vím, že budu dva dny bez absolutního spojení s Myšákem, tudíž nebudu vědět jak zvládá holky, jestli už je utopil nebo ještě ne :-)) Jooo zvládne to, je šikovnej a má to štěstí, že když jsou holky s ním, tak jsou hodné :-)) Fňákají jenom se mnou.

Ale stejně - mám strach, ale nevím z čeho :-)