Diskuze : Záliby : Manželské etudy

Pulko, tchyne se s detmi tezko ocitla na ulici, mohli dostat vypoved z podnikoveho bytu, ale jiste jim pak pridelili statni byt

rezim si zakladal na tom, ze nema bezdomovce...bezdomovci byli na Zapade, u nas ne

Pulko, uz davno pred rokem 1989 se soudily pracovni urazy a nemoci z povolani, to vim urcite...podniky se nekdy snazily vykroutit, ale soudilo se to a myslim ze spravedlive

Huso, souhlasím.
Přesně v těchto ohledech byl život za minulého režimu z mého pohledu celkem snadný, nalajnovaný, přehledný, zaručující jistotu byť mizerného, ale zaručeného živobytí.
Že to části lidí nepřinášelo valné potěšení a uspokojení a některé to frustrovalo natolik, že utekli na svobodu, to je jiná věc.

Asi jak kdo, no. Pamatuju třeba, jak se naši třeba pět hodin denně včetně víkendů a prázdnin učili s bratrem, prorože pro něj zkrátka neexistovala vhodná škola a domácí vzdělávání nebylo.

A MM pamatuje, jak jeho tatínek zemřel v zaměstnání a v přímé souvislosti s chybou podniku. No a tchýně se rázem ocitla s dětma na ulici, protože byt byl podniku. Z odpovědnosti za to úmrtí se snažili vykroutit a i kdyby ne, tak zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele asi ještě nebylo, takže neměli z čeho platit. Táhlo se to mnoho let. A to úplně pomíjím to, že v tom podniku beztak byl, protože nesměl studovat z důvodu nesprávného původu, takže dělal fyzickou práci, pro kterou neměl vůbec předpoklady.

Přitom jak naši, tak tchán s tchýní to měli docela náročný, ačkoliv byli s režimem více méně konformí a ani jeden z těch párů nebyli disidenti. Přitom v případě obou těch rodin by to dnes bylo daleko jednodušší.

Příkladem může být zaměstnání. Člověk někam nastoupil a pokud nikoho nezabil, mohl tam být až do důchodu. Být, naprostá většina se pracovně nepřetrhla. Podle toho to taky vypadalo. Toleroval se chlast, mimomanželské vztahy.