Diskuze : Peníze a bydlení : Koupě, prodej, pronájem nemovitosti

Popravdě řečeno nevím co bych dělala. Asi ječela a utíkala pryč.

No ale to nevíš, jak je stará... a i u té 100leté to může potomky zajímat.

Pročítám vaše názory a díky za ně. Docela mi překvapilo množství vašich "specifických" zážitků a taky to, že většina z vás by vůbec neuvažovala o tom, že by to zatloukla. Některé z vás jsem i tipovala na protizákonné jednání a nespletla jsem se.

Já sama taky přesně nevím, cobykdyby. Těch okolností, které teď neumím předvídat je hodně. Vím ale, že bychom se s mm shodli. Řešit kostru ve sklepě a ještě neshody by bylo moc. A Rose mě pobavila, jako často tedy

Nález bych ohlásila - ať se jím zabývá ten kdo má. Nerada bych si kazila život a bydlení likvidací lidské kostry. Kostry se nebojím, ale kostra ve sklepě asi nemá úplně co dělat, tak ať se zjišťuje o co šlo. Asi bych si udělala nějaký očistný rituálek, porosila o klid pro duši , kostry i mojí, a bydlela bych spokojeně dál.
A asi bych ani nechtěla vědět co se stalo, abych nemusela mít nějaké divné pocity. Co bylo bylo.
Pokud by se mi do doby před nálezem v domě bydlelo hezky a nic divného mě nerušilo, bydlela bych hezky dál. Já si kolikrát říkám, po kolika kostrách šlapu a chodím. Jen na zahradě máme pět koster zvířat a popel ze dvou lidí. Teda o těch vím a nešlapu na ně.

tak ohlasit urcite...v tom bych vubec nevahala

treba nekde nejaka rodina doufa, ze se jim pribuzny vrati po letech z ciziny nebo proste ta rodina zije v nejistote....s tim bych nedokazala zit, ze jsem to zatloukla a neulehcila jim zivot