Diskuze : Hlavní : Výchova a trestání dětí

Kat, nějaká odnož vývojové dysfázie, nevím jistě, jde o nechápání významu obsahu vět, nejsem z oboru. Holka má vlastní pracovní materiály s instrukcemi pomocí obrázků, na první pohled normální dítě, které se rádo toulá po okolí a hodně mluví, na první pohled není nic znát, moje děti s ní normálně kamarádí.

Mamka byla na hraně zoufalství, protože nechápala, proč má samý pětky za nepráci v hodině.

Ropucho, jak jsem s tím naložila?
prostě jsem na tom trvala :) a protože nemám problém se vymezit i před rodičem, tak to šlo, i když opakovaně

ale hlavně, to jednání trvalo pár minut, a protože je to náš žák, mluvila jsme s jeho třídní a asistentkou ze třídy o tom, jak ho zvládají, jak se chová ve třídě a budeme se domlouvat, kdyby se s klukem nedalo rozumně fungovat, moji kolegové ví, že můžou kdykoliv přijít s problémem a budeme o tom mluvit a hledat řešení, v žádným případě to neznamená, že by byli neschopní

Ropucho, když ono je to těžký, já mám pedagogický vzdělání a opravdu nikdo nás nikdy neučil, jak zvládat chování dětí, jak zvládat kolektiv, jak zvládat výchovu, jakýkoliv potíže výchovnýho druhu, nikdy nikdo. A moji kolegové prošli studiem většinou ve stejné době, většině z nás je 40-50, takže jsme studovali těsně po revoluci
já jsem třeba o ADHD slyšela poprvé až ve svým prvním zaměstnání, o dyslexii ještě mnohem později, na vš ani slovo
takže kdo není samouk, tak to prostě neměl kde pobrat. Samozřejmě existují školení, ale jak se říká, starýho psa novým kouskům naučit je těžký

Dnes už z vš vychází učitelé s úplně jiným přístupem, vidím to na těch mladých, je to super, mám z toho radost a strašně moc je podporuju, učím se od nich občas taky, oni to sice neumí použít, ale ten nápad tam je, takže je super dávat dohromady jejich vzdělání a naše zkušenosti

no a do toho přijde neučitel, který má pedagogický minimum, je mu skoro 60 a člověk aby ho učil učit :)

je to fakt hodně různorodý ve školách, takže i pokud někdo z mých kolegů řekl, že by někdo potřeboval pár výchovných, je to jednotlivec, určitě to už není většina

stejně tak nejsou bezvadní všichni policajti, ani učitelé nemůžou být všichni dobří, bohužel

"kluk dostal stejný pokyn. Neudělal nic z toho, naopak mluvil, ignoroval, že mluvíme spolu, hrabal se mi ve věcech, nereagoval na maminku vůbec, na mě málo."

Jak jsi s tím naložila?

Kat, tak to je běžné, že na výchovné údery věří rodiče.
A nevadilo by jim ani použití té metody ze strany učitelů.
Smutnější je, když je o tom přesvědčený učitel - profesionál, že problémovému dítěti chybí k napravení pravidelná ruční výchova.