Diskuze : Hlavní : Výchova a trestání dětí

Jerry, řidič se také divil Bál se mě kontaktovat (činil tak nejspíš na radu advokáta), byl roztřesený více než já. Já to chápu, také bych byla. Hrozně se mu ulevilo, že jsem mu nenadávala. Já jsem mu jen řekla, že soudit ho bude soud, ne já. Neměla jsem kapacitu zabývat se jeho osobou, nechtěla jsem od něj nic, vůbec ho vidět, měli jsme dost starostí s vlastní situací. Jeho osud, jeho věc.

Je to tak, je to noční můra jak rodičů, tak řidičů.

Zkušenost z pozice rodiče je samozřejmě bolestná, já jsem to celé prožila v jakémsi milosrdném tranzu, kdy jsem se nesložila, ale roboticky fungovala. I když strach byl samozřejmě velký a vždycky mi bude líto, co mé dítě potkalo a čím si muselo projít.
Nicméně se modlím, abych to nikdy nezažila z druhé strany, z pozice řidiče, obávám se, že to by bylo snad ještě horší.

Beat, já ani ne, mám mnohem lepší práci, než v nepřetržitém provozu v nemocnici, to jsem jen spala nebo byla v práci, a odpadly práce kolem dětí, nechápu, jak jsem to mohla stíhat.

Ropucho díky, vy taky

Ropucho, to je mi moc lito, co se stalo tvemu diteti.