Diskuze : Zdraví : Downův syndrom

Agatho, úplně ležící dítě bez šance na rozvoj je jiná situace než DS, tam se dá hodně udělat, na rozhodování je čas

sestřenice má postiženýho syna, z dvojčat, do 3 let absolutně nidko netušil, že není v pořádku, kluci byli do 3 let skoro stejní, ještě do školy šel normálně, teda kluci šli oba v 7 letech, ten postižený byl pozadu, ale on byl od narození jakoby mladší, takže to pořád ještě bylo v normě, nikoho nenapadlo postižení, pak se to začalo zhoršovat, zhoršilo se mluvení, změnil se v obličeji, ale přesto je to kluk (spíš chlap, je mu 23 let), který si umí přečíst, umí se domluvit, umí dojet autobusem, sám si najde cestu i odjezd autobusu

kdyby se o něho nidko nnestaral ze začátku, nebyl by takto soběstačný, sice je myslím nesvéprávný, ale není těžký se o něho starat.

kreditko,
ty děti se jen tak nepropadnou do země. Jak se jednou narodí, tak už "někde" jsou, i když se rodič rozhodne o ně nepostarat. To samé, co vídáš u dvou zmíněných dětí, by se dělo. Jen by to neměli na očích ti rodiče a Ty, ty děti by nepoznaly rodinu, ale někde jinde by se o ně stejně nějaké asistentky (též něčí mámy...) za směšnej peníz musely starat.

Sama bych si rodiče tohoto dítěte nedovolila odsuzovat. V okolí mám 2 děti s DS - jedno je postižené, ale patří mezi "lehčí typy" dá se s ním vyjít, umí pár písmen, pár číslic, ale je cdelkem "sociálně" zdatný. Druhé dítě chodí do místní školky v 7 letech u něj nevydrží žádná asistentka, letos ho opečovává už čtvrtá a má dítěte plné brýle - dítě nemluví, všem ubližuje, na procházkách se válí po zemi a řve, jeho agresivita je neuvěřitelná - ne nechtěla bych takové dítě.... Je pravdda že v těhu jsem podstoupila různé testy abych věděla alespoň částečně na čem, jsem a v případě této diagnózy bych volila potrat - mám 2 děti se znaky vývojové dysfázie a bohatě mi to stačí jo je možný že třetí bude mít znaky též, nicméně to je řešitelná diagnóza....

Hlavně, že jste našli tu odvahu ji vzít a dát jinam. Já jsem z toho měla strach a nakonec jsem strašně moc ráda, že jsme ji vzali pryč. Jsme v maloměstské škole, ale žasnu, jak se snaží. Byl u nás problém s učitelem v jednom předmětu a škola to řeší. Proběhla domluva, různé stupně potrestání a už je jasno, že učitel k poslednímu červnu končí a škola už hledá náhradu... Takové jednání se mi moc líbí Přijde mi to lepší než když nám řekl zástupce ředitele, že třeba k nim budeme chtít holku vrátit na druhý stupeň... no nemá smysl to řešit Hlavně, aby se dětem dařilo líp

Yuki, svagrova se dostala k tchyni a jejimu tehdejsimu manzelovi ve trech mesicich, takze tam ta deprivace byla jeste asi dost mala, cimz se samozrejme zvysily jeji sance. Ona mela i hodne zdravotnich problemu s klouby, srdcem, sluchem atd., coz zase v ustavu by se resilo mnohem mene intenzivne. Stejne tak treba vzdelavani (vyber vhodne skoly atd), na to jsou proste treba prostredky a uplne jiny pristup, nez muze ustav dat.

A ano, verim, ze ustav udela i z normalniho ditete dite s MR. Jesteze se pro toho vaseho klucika nasla cesta k vam