Diskuze : Zdraví : Zvracení

maargit, já rozumím...že při kojení, ale stejně.
"kdysi" měly děti příkrmy od 3-4 měsíců, ale takové ty krotké a lehce stravitelné...později s dalšími dětmi nesměly do 6ti měsíců z příkrmů nic...a teď zas zpátky a "všechno".
Jo, já toho s miminama už taky zažila za ty roky - spaní na bříšku a pak na bříšku rozhodně ne, protože bych tím mohla dítě "zabít", kojení po 3 hodinách a pak kdykoliv podle chuti atd. atd, ATB při každém zakašlání nebo 5x ATB za sebou a dnešní rozumnější doba...je to docela legrační - a je to vždycky fakt jakoby výkyv na druhou stranu.

Jo, tak to je na odlehceni. No uff!!!

Eudo, to jsou tedy šílené historky.
Ale s tchýní a její aktivní péčí o vnoučátko mám podobné zážitky, i když přímo brambora dvouměsíčnímu kojenci to naštěstí nebyla.

Abych odlehcila tu tragickou diskuzi o potrave pro mimina:

Z nezralych rajcat (zelenych) se delaly marmelady. Muj muz mel v hlave, ze bude mit sklenik, a kdyz ho teda mel, tak zjistil, ze v dobe, kdy rajcata potrebujou nejvic pece, tu ani nejsme, a kdyz uz zas doma jsme, tak eventuelne to, co prezilo, je shnily. Takze prvni rok skleniku, kdyz se narodila dcera c. 3 a byly ji 2 mesice, odjel predem ke svy matce s dvema starsimi, abych "si mohla trocsku odpocinout" nez tam komplikovane s kocarem pojedu vlakama a dvema lodma 700 km. A abych zas toho odpocivani s nocnim vstavanim nemela az po krk, tak ze bych mohla zpracovat ty zeleny rajcata na marmeladicky.

Po tydnu zureni s ditetem v dece na zadech, otrhavani kvanta zelenych minirajcat (=protoze kdyz uz mel ten sklenik, tak nakoupil hodne tech rostlin), sparovani, oparenych prstu a kompotovani tech rajcat jsem dorazila po hodinach cestovani temer k pulnoci do pristavu, kde na nas mel cekat a dovezt 200 km do cile. V dobach predmobilnich. A von tam nebyl! Tou lodi nevozili vlaky, krome toho tehda v noci vlaky ani nejezdily a jestli tam bylo naky nadrazi nemam tuseni. Tchyne uprostred jine skandinavske zeme nikoho nemela telefon.

Prijel k ranu. Zapomnel. Na obratku k doktorovi, protoze dve starsi kaslaly a zvracely. Na muj navrh, ze to je cerny kasel, doktor prohlasil, ze teda ani nahodou, jsou ockovane. Ale mala nebyla. Okecala jsem ho, aby ji pichnul gamaglobulin a udelal vyter vsem. Posleze jsme jeli do Prahy, kde deti vsechny kaslaly, doktorka prohlasila, ze to absolutne neni cerny kasel. Deti se davily, po 3 dnech jsme jeli domu, cestou pucovali poblite auto po par decitkach kilometru. Dorazili zniceni domu, kde barak byl citit jak stara dlouho neuklizena hospoda. Jdu po cuchu. 40 nakvasenych sklenic zavarenych zelenych rajcat, pripravenych k vybuchu. Hazela jsem je otevrenym oknem do zahrady, kde bouchaly a obsah se rozstrikoval po stromech.

Druhy den v mistni nemocnici doktor konstatoval, ze absolutne ne cerny kasel. Doma dopis z nemocnice v Kodani, ze deticky maji cerny kasel vsechny 3.

Ted jsem moc rada, ze to mala prezila. Spala jsem s ni rok v sede a pokazde, kdyz se zacala dusit, jsem ji za nozicky trasla hlavou dolu, aby z ni hleny lip vysly. Vzdycky, kdyz ty starsi prisly domu s rymou, dostala opet stejne symtomy.

To k tem zelenym rajcatum....

Můj prvorozený byl výhradně kojený 21 měsíců, potom asi 3 měsíce vzal k MM na milost bílý jogurt a potom se rozjedl během roku tak nějak normálně. Podle údajů ve zdravotním průkazu rostla jeho délka a váha naprosto stejně jako později u jeho mladšího bratra, který na osmi měsících příkrmy jedl ve velkém. Krevní testy mu tehdy taky dělali a železo i ostatní sledované hodnoty měl v normě.