Názory k dotazu Sport a péče o postavu v těhotenství

Milá Sˇárko,
doufám, že touto odpovědí trochu naštvu a zdravě povzbudím ty maminky, které přestanou v těhotenství cvičit, protože jsou přece Těhotné. A to není jaksi moderní, aby těhulky cvičily.
Když jsem byla těhotná poprvé, chodila jsem cvičit aerobic asi do čtvrtého měsíce. Pak musím uznat, jsem odpadla, protože mi začala vadit zvětšující se prsa-prostě při tom všem podupování, hopsání a podobně mě bolela. Do pátého měsíce jsem stále chodila pádlovat na lodi (v druhém měsíci jsem ještě závodila), pak mi začalo být v lodi trochu těsno. S přibývající teplotou venku jsem ale jezdila stále více na kole, které bych doporučila snad každé mamince. Docela logicky jsem však jezdila více po silnici než v terénu. Na mateřskou jsem nastoupila na Nový rok a odtěhovala se za manželem na ubytovnu na hory, kde pracuje. Tam jsem u nudných procházek dlouho nevydržela a brzy, pod manželovým dozorem, obula sjezdovky a skialpové lyže a vyrážela odpoledne a večer na lyžovačky. Musím přiznat, že to bylo fantastické. Pozor! Sama bych ale na tyto lyže nikdy nešla ze dvou důvodů: za prvé mi manžel vždy kryl záda pro případ nájezdu nějakého šílence a za druhé bych si v lepším případě lyže sama přes břicho nezapnula, v tom horším nevypnula. Je neuvěřitelné, jak to břicho někdy překáží i při banálních činnostech. No a přes den jsem se chodila klouzat na běžky - o běhání není ani řeč. Ono to totiž moc nejde. Prostě nádhera. Těhotenství jsem si užila jak se patří, Klárka se narodila přesně na termín (s manželem jsme to naplánovali) a byla krásně zdravá.
A tedˇ ve stručnosti. Jsem v 38.týdnu druhého těhotenství. Do čtvrtého měsíce jsem zase pádlovala, do sedmého jezdila s Klárkou asponˇ dvakrát týdně na kole-cca 35 až 50 km vyjíždky a dotedˇ jezdím na kole po městě, protože prostě pěšky to je pomalejší. Vůbec jsem nezmínila všelijaké příležitostné sportovní akce, které by byly na další dopis.
Proto: Moje rada zní, sportovat ano, pokud jsme přiměřeně zdravé-těhotenství není nemoc a jen do té míry, dokud je nám to příjemné. Jakmile se nám daný sport začíná stávat obtížným, je čas na změnu a zkusit něco jiného. Pochopitelně všeho s mírou. Nebo všechno s Mírou?
Sportu zdar a těhulkám obzvláštˇ.
Lenka