Re: ahoj

No tak jó, no. Přesvědčily jste mě. DD Už si to vyčítat nebudu. DD Asi taky hraje roli to, že ještě nechodím do práce a z toho pramení pocit, že ten čas navíc bez Áni je jako jen pro mě. I když to není pravda.

Za ty tři dny, co byla ve školce jsme si odpoledne s Aničkou užily mnohem víc než dřív bez hádek, bez řevu a scén. Já ráno něco stihla a odpo už jsem nechala jen na ní, co bude chtít dělat abychom se užily.

Shiri, z toho, že můžu chodit cvičit jsem měla radost úplně nejvíc. Teď jsem sice taky chodila, ale hlídala 2x týdně babička a ta si ji zase chtěla užít a vracely se kolikrát až kolem sedmé osmé večer, takže byla beze mě vlastně i víc hodin a docela se mi stýskalo. Taky jsem ten den chtěla maximálně využít, když už jsem bez dítěte a jela cvičit, nakoupit, na poštu, pořádně vyvenčit psa atd. Samo nestíhala jíst za celý den si v podsatě nesedla a večer jsem byla totálně grogy a protivná. Teď mám v plánu zaří zvykání na školku a od října možná ty dna dny v týdnu do práce na celý den a ze školky ji po obědě vyzvednou na střídačku babičky ať si ji užijou obě dvě. Dva dny mi snad zůstanou na to cvíčo a pátky máme pro sebe s Aníkem.

Kami, já bych asi taky Vašíka budila, jestli je to tak často. Anička se po odložení plínky počůrala jen párkrát. Tak dvakrát třikrát do naší postele a asi dvakrát do svojí, ale ona není moc velký pijan. Většinou se počůrala tak, že se vzbudila, začla ječet a já nestihla dost rychle dorazit. Teď nechávám rozsvíceno na záchodě aby se nebála. Když se v noci vzbudí, tak se jí ptám a někdy jde.