Práva mentálně postižené dospělé sestřenice

Dobrý den, naše dospělá mentálně postižená sestřenice žije po smrti maminky v chráněném bydlení Diakonie. Po dlouhé době nezvedání mobilu jsme doslova uprosili poručnici o nějaké info o n í(ze zákona nám nemůže nic poskytovat bez sestřenky souhlasu). Ukázalo se, že je na tom špatně a je hospitalizována, máme se přijet rozloučit. Opravdu vypadala velice špatně - ležící. Nyní po měsíci nám normálně zavolala ze svého mobilu, že byla propuštěna zpět do bytu zhruba ve stejném stavu jako před hospitalizací, ale moc věcí jí nezůstalo, ani její vlastní z jejích peněz - např. kolo, televize.....Prý je prodali, protože s ní už nepočítali. Nám ze zákona nikdo nic nesdělí.
Takže, je nějaká možnost kontrolního orgánu, ombudsmana.......kdo by nám sdělil, jak to s ní bude, zda jí vrátí zpět věci, zda má zajištěné jídlo, atd.....Ona se sama nezeptá, mluví špatně a bojí se. A dále, neměly by její soukromé věci případně být součástí dědictví?
Ještě se chci zeptat, zda v tomto případě opravdu není zákonná možnost, abychom se v případě potřeby mohli na ní někde informovat? Ona je zbavena svépravnosti k právním úkonúm...Takže někdo rozhodne, že je v jejím zájmu prodat její věci a šmytec, Když ještě žije?
Děkuji