Re: Jak vás poznamenali hádající se rodiče, kteří se nikdy nerozvedli?

Rose, myslím, že v tomhle nemáš pravdu. Za prvé - rodiče tvoří svět a hodnoty a vodítka a silnice dětem. Pokud žijí v patologickém vztahu, děti jsou prostě rukojmí. Srovnávat to, že jinde to je jiné (aha moment)a lepší. Že to jde jinak, to je prostě srovnávání a pojmenování nějakých skutečností. Jedině tak z toho můžeš něco vytěžit. Že to pochopíš, pojmenujes a nějak s tím dál nalozis.
Ona asi neříká ????nebo říká???? rodičům "to tcháni, ti to umí!". Nebo jim to říká takto?
A srovnávání dětí - zase opět - co a proč srovnávat? Protože díky srovnávání si rodiče můžou uvědomit, že je třeba něco řešit. Že děcko má problém. Že se něco děje.
Pokud mu budeš říkat aktivně, jaký je matla a sousedů Lojzík je boží, je to srovnávání dost blbý.
Navíc pokud chci s rodiči nějak být ve vztahu a vídat se, budou ty zacyklené vzorce chování děsně otravný a vyčerpávající. Mám kolem sebe pár seniorních párů, které bych s chutí liskla přes cumec - ono to totiž tu rodinu a vztahy otravuje furt. Pořád. I když už jsou na světě vnoučata. Ta toxicita prolíná do daleka.