Re: Pravidla chování v divadle - něco mi uniká?

Senedro, to musis tu lozi koupit celou, my chodime ve 4. Loni jsme tedy meli trochu smulu na posadku vedlejsi loze na Louskackovi. Byly tam dve maminky, kazda s jednim ditetem. Jedna maminka asi chtela ukazat nejlepsi hadriky, tak prisla v halence s oslepujicimi napisy Calvin Klein, porad si rovnala fanglicky, co ji z toho visely, ale o ditko se moc nestarala, takze to viselo vetsinu predstaveni pres zabradli a zakryvalo nam cast jeviste.

Moje deti chodi cca od 2 let, vzdycky byly vzorne. Od 4 let jsou velke fanynky Carmen (dostala jsem DVD, ktere mi znarodnily). Jednou jsme na ni sli na prenos do kin, nacez jeste pred zacatkem nas preventivne servala zena pred nami a podrobne nas informovala, co vsechno ji na detech v hledisti vadi. Ty byly samozrejme opet vzorne, zatimco ty zenske pred nami obcas pokecaly.

Nejen deti jsou vsak zhoubou divadelniho lidstva - jednou jsem mela za sebou v lozi (chyba, koupila jsem jen 2 listky) senilniho Americana, ktery si cele predstaveni fotil na mejdlicko, takze celou dobu delal “vzzzzz cvak, vzzzzz cvak, vzzzzz cvak”. O prestavce ho uvadecky sprdlly, ale vydrzel tak 10 minut a zacal znovu. La Traviata…

Ve Verone za mnou sedela dama ovesena zlatem a chrestila tak, ze by mel radost i John Lennon.

Predplatne mame poslednich par let, kdy uz jsou deti schopne vyjednat s otcem zmenu, kdyz data predstaveni vyjdou na otcuv vikend. Do te doby jsme museli kupovat jednotlive vstupenky, protoze zejmena v prvnich letech byla vsechna ta predstaveni v lichych vikendech.