Re: Důchodový věk navázaný na naději dožití

Ropucho, já chápu, že pro někoho není dítě jediným cílem, nebo náplní života, to je jasné, já bych taky nezůstala doma déle, než ty tři roky, do práce jsem se těšila, vracela jsem se na stejné místo, k práci, kterou jsem měla ráda a ve které jsem celkem strávila 17 let, ale zároveň jsem si chtěla syna co nejvíc užít, pokud to jenom trochu šlo. Ale psala jsem spíš o těch situacích, kdy má někdo dítě, které je denně od 7 do 19h ve školce (v té Anglii třeba) nebo o těch týdenních jeslích. Vidět dítě jen o víkendech, nebo chvilku ráno a pak chvilku večer, než jde spát, to je pro mě prostě nepochopitelné. Chápu, když někdo chce při dítěti pracovat, ale mělo by to být nějak rozumně vyvážené a ne že uvidím dítě ráno při odchodu do školky a pak chvilku večer před spaním. Plus teda víkend, ale i tak mi to přijde v případě malého dítěte zoufale málo. Pokud už si někdo pořídí dítě, tak by měl počítat s tím, že je potřeba mu něco obětovat... Ale asi to má každý jinak.