Cítím se být někým jiným

Tluču to v sobě už dlouho, ale jelikož se atmosféra ohledně pohlaví poslední dobou hodně uvolňuje, přemýslím, že bych šla taky do coming out. Je to docela úleva číst a slyšet, že existuje 40, možná 60 pohlaví. Já jsem si myslela celou dobu, že jsem divná, ale teď jsem se uklidnila, že jsem vlastně v pořádku. Předevčírem jsem byla v Praze v duhovým průvodu. Potřásla jsem si rukou s panem Rakušanem a s panem Bartošem. S Ivanem jsem si dokonce potykala a dali jsme si spolu jointa. Víťa mi nabízel něco prý silnějšího, ale to jsem odmítla, protože byl docela hic a nevím, co by to se mnou udělalo. Oba mě povzbuzovali, ať jdu do toho a žiju tak, jak se cítím. Bylo mi s nimi v té naší komunitě fajn. Ať mi nikdo netrvdí, že tahle doba a vláda stojí za prd. Cítím se být medvědicí. Né medvěd, ale medvědice, to zdůrazňuji. Myslím, že to až takový omezení pro mě ani pro ostatní není a nebude, až se přestanu přetvařovat a začnu opravdu žít tak jak se cítím. Manžel to skousne, třeba to bude zpestření i v sexu, když mu při "tom" zabručím. Horší to bude v práci. Potřebuju kvůli zimnímu spánku v zimních měsících volno. Doufám, že ale už i ve školství jsou pokrokoví a nerozvážou se mnou kvůli tomu pracovní poměr.
Co myslíte, mám jít do toho?