Re: Společná péče

jo, je to jedna ze skupin ztracených a nešťastných dětí, v pubertě se to začne projevovat, pokud to do té doby zvládaly

třeba teď máme holčičku na prvním stupni, která je ve střídavce, kolem 100 km rozdíl.
U nás ji zapsali do kroužku šachů, ale když přišla jednou za dva týdny, tak ostatní byli jinde, přestala. Chtěla chodit ke koním, jenže oni se střídají se službama a nikomu se nelíbilo, že na ni to vychází míň, vedoucím se to nepovedlo vykomunikovat, jejich chyba, ale prostě to tak je
teď je malá, rodiče si ji převáží nebo doprovází a tak jí ta cesta nevadí tak moc, ale mám taky holku na konci základky, kterou jako malou vozili, teď je přece velká, no a tak jezdí asi dvě hodiny v pátek a v neděli zase, jenže k těm dvěma hodinám se musí připočítat cesta k vlaku a od vlaku nebo autobusu, a taky balení a vybalování a všechno to loučení a vítání a zjištění, že ty věci, který tam zapomněla, potřebuje zítra do školy, , jeden týden má pokoj pro sebe a druhý týden se dělí s malým bráchou, kterýho vlastně vůbec nechce, protože to je ten, kvůli kterýmu otec odešel, a... a k tomu problémy v rodině otce a možná i něco v rodině matky a holka to neunesla, pokus o sebevraždu přežila, ale co dál

v každé třídě je několik takových dětí