Re: Partnerský život po nevěře

Internet je plnej všeho, taky asi nežiješ ve vzduchoprázdnu a určitě znáš spoustu lidí, kteří si podobným prošli.

No, někteří se rozejdou, někdy odejde chlap, někdy ho vyhodí žena, někteří to ustojí a vztah už ale za moc nestojí, někteří to ustojí a vztah je velmi dobrý (později).

Já už jsem to tu (v tématech o nevěře) psala několikrát - nevěra je prostě přirozená součást života (netvrdím, že žádoucí či pozitivní, ale prostě přirozená). Nevěra tě může potkat stejně jako vážná nemoc, těžký úraz, smrt v rodině ...

Nejhůř to snáší ti, kteří si tohle neuvědomují (neuvědomovali) a slepě (a podle mě hloupě) věřili, že "jim se to stát nemůže". Čili nejsou na to připraveni... - viz "Ono u každého je to jinak. Lidi se různě upínají na své partnery, mají k ním různě hlubokou vazbu. ten, kdo opravdu měl hlubokou důvěru a lásku v partnera, takovou tu stabilní, důvěřivou a neohlížel se po jiných partnerech, myslím si, že nevěru (mluvíme o dlouhodobé) nese velmi těžce.
Je to zrada, je to deziluze, je to zpětně viděno lež...všechno, co za ten rok a půl bylo, se jeví v novém světle."

Vstát se to může v každém vztahu a ve většině z nich se to stane, byť ne vždy to "praskne".

Muž má "náskok" v tom, že o nevěře ví dlouho a má to v sobě zpracované. Ty to máš horší v tom, že pro tebe je to "novinka" a že jsi na to "nebyla připravená". Je to silně emocionální záležitost, takže ačkoli skutečně apel na "rozum" je důvodný, chápu, že to není moc možný a navíc, na krku Vánoce, kdy se jakékoli rodinné emoce většinou přirozeně stupňují... Není možné, aby muže za rok a půl paralelního vztahu nenapadlo, co se stane, když to praskne, jestli a co by "obětoval"... Současně je dost blbý, že to prasklo teď - po roku a půl je na milenku zřejmě dost citově navázaný, je to dost dlouho na to, aby ty emoce mezi nimi už vznikly (chlap nemá problém spát s někým i bez citu, ale v zásadě není možné, aby s ní spal rok a půl a neměl k ní i emoční vztah) a současně krátká doba na to, aby "už to vyprchalo".

Hodně napoví, proč to prasklo... Jestli to byla opravdu pravá náhoda, tak je to (pro udržení rodiny) lepší, protože svědčí o tom, že chlap se to snažil opravdu důkladně tajit (čili nechtěl odcházet, nechtěl ti ublížit, na rodině mu záleží). Jestli se sám přiznal (nebo fakticky učinil něco natolik "náhodně" nedbalého, že jsi na to "musela přijít), tak bych to viděla dost blbě. Jestli to práskla ona (i třeba tím, že zosnovala náhodu, díky který to prasklo), svědčí to o tom, že ona je v tom citově zainteresovaná hodně a bude ho do rozchodu "tlačit" (třeba i v tom pozitivním smyslu, že bude předvádět, že ona je nejlepší, aby v kombinaci se "starou hysterkou" doma jí dal přednost, případně otěhotní).

Jsou nevěry, kdy oba milenci vědí, že je to fakt jen bokovka a nemají zájem o komplikace spojené s jejím "prasknutím" (ono to není nic pěkného, rozvod, plakající děti, rozdělování majetku... - to ani "nové lásce" nijak nepřeje). Je to jen způsob, jak si doplnit emoce (které v dlouholetém partnerství už "chybí"), zlepšit sexuální život (často detto), strávit pár hodin s někým mimo "nudu" manželství... to pak jejich rodiny doma (dokud to nepraskne) nijak neohrožuje, protože se fakt snaží to maximálně utajit, doma fungují...

No a pak jsou nevěry, kde (ať už zpočátku to tak chtěli či nechtěli) vznikne opravdu natolik hluboký vztah, že prostě (i za cenu těch nehezkostí spojených s ukončením dosavadního vztahu) to těm lidem za to stojí a prasknutí té nevěry je jen první krok k totální změně života.

Vyskytuje se všechno. Neuděláš s tím nic. Na emoce jsou lidi krátký. Tvoje reakce může být jen katalyzátorem toho, co se stane. Takže když uděláš hysterickou scénu a muže vyhodíš, určitě mu usnadníš změnu života a odchod k milence (ať už dočasně nebo natrvalo), pak bude moct vždycky tvrdit, že on odcházet nechtěl, ale holt musel... Ale ani 100% rozumný přístup nemusí vést k ničemu "dobrému" - když emoce neprojevíš, tak holt si on řekne, že zjevně (ani tobě) už na něm emočně nezáleží, zatímco milence ano (po roku a půl tam ty emoce určitě prostě mezi nimi jsou)... Vlastně asi nejlepší reakce je "ublížená", protože to v něm jednak vyvolá pocit viny vůči tobě (ne, doteď ho necítil, sex s milenkou a následně s ní strávený čas bral pravděpodobně spíše jako squash a následné posezení v hospodě s kamarády, prostě příjemnou volnočasovou aktivitu), jednak dá najevo, že tobě na něm furt záleží (tj. že i v tomhle vztahu jsou emoce a tudíž že není mrtvý)...

Ale ona každá rada je drahá, lidi stejně v emocích reagují tak, jak reagují, takže stejně uděláš to, co uděláš... Resp. pokud on k ní navázal takový vztah, že odejde, tak stejně odejde, ať uděláš, co uděláš... A neexistuje žádný absolutně platný návod, co máš udělat, aby to "dobře dopadlo". Ono totiž ani není možné definovat, co to znamená, aby to "dobře dopadlo".

Čili jediná smysluplná rada je, přežiješ to, v životě se stávaj sakra horší věci, jestli jste spolu 22 let a tohle je první nevěra (no, i to je otázka), tak je to vlastně super úspěch, většina lidí ani tohle nedá. Jsou důležitější věci v životě než to, že má muž milenku... A všechno v životě stejně neovlivníme a holt budeme muset přijmout to, co přijde.

ano, filmy a romantická literatura říkají, že takový přistižený muž si má posypat hlavu popelem, klečet před manželkou a prosit o odpuštění, pronést srdceryvný projev na téma, jak to byla z jeho strany strašná hovadina, jak toho šíleně lituje a jak jeho pravá manželka je absolutně nejlepší ženská na celém světě, ať mu odpustí, že už to nikdy neudělá, že ho strašlivě mrzí, že jí ublížil, že on už bude "víc umývat nádobí, pojedou na tu dovolenou, o které ona už dlouho mluví a koupí jí ten norkový kožich..." (dosaď si dle vlastní situace), složí pro ni písničku typu ("pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy, podved jsem všechno o čem doma si sníš, teď je mi to líto"), ale v životě jsem neslyšela o nikom, kdo by to fakt udělal (a pokud ano, tak to bylo jen "divadýlko", resp. "protože i on věděl, že dle literatury toto udělat má". No, a pak josu ty manželky zklamaný, že tohle ten chlap neudělal, a "ony by mu odpustily, kdyby něco takovýho udělal"...

Takže moje rada je, nevaž se na to, že on "musí" nebo "by měl" sehrát nějakou takovouto hereckou etudu, i když po tom jistě a zcela přirozeně velice toužíš. A přijmi realitu v tom smyslu, že láska k manželce a preference rodiny se rozhodně s "bokovkou" nevylučují. Tedy to, že měl milenku, neznamená automaticky, že tě nemiluje a že mu na rodině nezáleží. A mrkni se za pozadí toho, proč to prasklo (to napoví o budoucnosti obvykle absolutně nejvíc - já se na to ptám vždy, když mi přijde někdo s tím, že "to prasklo" - na kterékoli straně ... ptám se ne, že to je hrůza, jak (jste) to mohl(a) udělat - ale ptám se, a jak to prasklo?... - protože to opravdu naznačí nejvíc o "motivacích" jednotlivých aktérů té trojky (nebo čtyřky)... a z toho se dá budoucnost relativně slušně odhadnout...